Evropský systém obchodování s emisemi (ETS 1) se v posledních letech stal nejen klíčovým nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů, ale také předmětem intenzivní debaty mezi průmyslem, evropskými politiky a státy střední a východní Evropy. Nedávno do této diskuse významně zasáhl i český expremiér a současný europoslanec Andrej Babiš, který v otevřeném dopise Evropské komisi navrhl zásadní změnu: bezplatné alokace emisních povolenek pro podniky nejvíce zasažené systémem ETS 1. Co tento návrh znamená, proč vznikl právě nyní a jaké mohou být jeho dopady na český i evropský průmysl? Podívejme se na problematiku detailněji.
ETS 1: Jak funguje evropský systém obchodování s emisemi
Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS, často označovaný jako ETS 1) byl spuštěn v roce 2005 a stal se prvním a dosud největším systémem svého druhu na světě. Jeho hlavním cílem je snížit emise skleníkových plynů z energetiky, průmyslu a letectví, které dohromady tvoří přibližně 40 % všech emisí v EU.
Hlavní princip ETS 1 spočívá v tom, že znečišťovatelé, zejména velké energetické a průmyslové podniky, si musí kupovat povolenky na vypouštění CO₂. Každá povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého. Počet povolenek je omezený a každý rok se snižuje — tím se zvyšuje jejich cena a motivuje firmy ke snižování vlastních emisí.
V roce 2023 dosáhla průměrná cena povolenky 83 eur za tunu CO₂, což je šestinásobek ceny z roku 2017. Pro průmysl to znamená zásadní nárůst nákladů. Například české teplárny a hutě utratily v roce 2022 za povolenky přes 30 miliard korun.
Babišův návrh: Bezplatné alokace povolenek jako záchrana průmyslu?
V březnu 2024 adresoval Andrej Babiš Evropské komisi otevřený dopis, ve kterém upozornil na riziko odlivu výroby mimo EU (tzv. carbon leakage) kvůli rostoucím cenám povolenek a navrhl konkrétní opatření: zachování, nebo dokonce rozšíření bezplatných alokací povolenek pro podniky nejvíce zasažené systémem ETS 1.
Babiš argumentuje, že bez bezplatných povolenek hrozí nejen ztráta konkurenceschopnosti evropského průmyslu, ale také masivní propouštění. Podle dat Svazu průmyslu a dopravy ČR by se náklady českého průmyslu mohly v důsledku ETS 1 do roku 2030 zvýšit až o 80 miliard korun ročně.
Návrh také zmiňuje, že bez těchto bezplatných alokací by některé průmyslové podniky mohly přesunout výrobu mimo EU, kde platí méně přísné klimatické regulace. To by nejen oslabovalo evropskou ekonomiku, ale také paradoxně mohlo zvýšit celosvětové emise, pokud by výroba probíhala v zemích s vyšším uhlíkovým otiskem.
Argumenty pro a proti bezplatným povolenkám
Návrh bezplatných povolenek má své zastánce i kritiky. Podívejme se na hlavní argumenty obou stran:
Pro bezplatné alokace: - Ochrana konkurenceschopnosti: Podle Asociace energetických a průmyslových podniků by bez bezplatných povolenek hrozil odliv výroby a pracovníků do zahraničí. - Udržení zaměstnanosti: Například v českém hutnictví pracuje přes 15 000 lidí, jejichž pracovní místa jsou bez podpory ohrožena. - Zabránění carbon leakage: Přesun výroby mimo EU by mohl globálně zvýšit emise. Proti bezplatným alokacím: - Omezená motivace ke snižování emisí: Pokud firmy dostávají povolenky zdarma, mají menší motivaci investovat do inovací a snižování emisí. - Neefektivní využití veřejných zdrojů: Kritici z neziskového sektoru upozorňují, že bezplatné povolenky jsou v podstatě skrytou státní podporou pro velké znečišťovatele. - Nerovnost mezi sektory: Zatímco některé sektory povolenky dostávají zdarma, jiné (například menší podniky nebo domácnosti) platí plnou cenu.Srovnání: Český průmysl vs. Evropa v ETS 1
Pro lepší pochopení dopadů ETS 1 na český průmysl přinášíme srovnávací tabulku:
| Ukazatel | Česká republika | Německo | Polsko |
|---|---|---|---|
| Emise CO₂ pokryté ETS 1 (2022) | 69 mil. tun | 364 mil. tun | 200 mil. tun |
| Podíl průmyslu na HDP (2023) | 28 % | 23 % | 25 % |
| Průměrné náklady na povolenky (2022) | 30 mld. Kč | 115 mld. Kč | 52 mld. Kč |
| Podíl bezplatných povolenek (2023) | 38 % | 41 % | 55 % |
Z tabulky je patrné, že český průmysl je na ETS 1 velmi citlivý, protože tvoří významný podíl ekonomiky a náklady na povolenky jsou v přepočtu na HDP vyšší než v Německu. Navíc české firmy získávají v poměru méně bezplatných povolenek než například polské podniky.
ETS 1 a budoucnost: Co čeká průmysl a klimatickou politiku?
Evropská komise plánuje v rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) další zpřísnění ETS 1. Do roku 2030 by mělo dojít k dalšímu snížení počtu povolenek o 62 % oproti roku 2005. To znamená, že cena povolenek pravděpodobně dále poroste.
Podle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí by cena povolenky mohla do roku 2027 vystoupat až na 120 eur za tunu CO₂. Pro energetický a těžký průmysl by to znamenalo další nárůst nákladů a tlak na inovace.
V reakci na tyto změny některé státy, například Polsko, Maďarsko a Slovensko, již otevřeně požadují zachování nebo rozšíření bezplatných alokací. Podobný postoj nyní zastává i Andrej Babiš za Českou republiku. V praxi tak může dojít ke střetu mezi snahou o rychlejší dekarbonizaci a ochranou průmyslu.
Reakce Evropské komise a dalších aktérů na Babišův návrh
Evropská komise zatím na Babišův dopis oficiálně nereagovala, ale v minulosti opakovaně zdůraznila, že hlavním cílem ETS je motivovat firmy ke snižování emisí a inovacím, nikoli dlouhodobě dotovat stávající výrobní modely. Současně však Komise připravuje tzv. Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) — tedy uhlíkové clo na dovoz některých výrobků ze zemí s méně přísnou klimatickou politikou, které má pomoci právě eliminovat carbon leakage.
Zástupci českého průmyslu návrh vítají. Šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj označil bezplatné povolenky za “nezbytné pro přežití některých odvětví”. Opačný názor mají například environmentální organizace, které varují, že další výjimky by zpomalily přechod na čistší technologie.
Zajímavostí je, že podobný dopis jako Andrej Babiš poslali Komisi i zástupci Polska a Maďarska. Vytváří se tak koalice zemí střední a východní Evropy, které chtějí ETS 1 reformovat ve prospěch průmyslu.
Shrnutí: Co znamená návrh bezplatných povolenek pro českou ekonomiku a klima?
Debata o bezplatných alokacích povolenek ukazuje, jak složité je najít rovnováhu mezi ochranou klimatu a zachováním konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Návrh Andreje Babiše na zachování, případně rozšíření bezplatných povolenek pro podniky zasažené ETS 1 je logickým krokem z pohledu průmyslu, avšak naráží na zásadní otázky dlouhodobé efektivity a smyslu samotného systému.
Pokud by se Babišův návrh prosadil, české firmy by mohly dočasně ušetřit až desítky miliard korun ročně na nákladech, což by pomohlo zachovat pracovní místa a průmyslovou výrobu. Zároveň by ale mohlo dojít ke zpomalení investic do modernizace a snižování emisí, což je hlavní cíl ETS.
V nadcházejících měsících se očekává intenzivní vyjednávání na evropské úrovni, které rozhodne o podobě ETS 1 na další dekádu. Výsledek bude mít zásadní dopad nejen na průmysl, ale i na celkový směr klimatické politiky v Evropě.
