Armádní elita má nového šéfa. Chce připravit „speciály“ na novou éru válčení
České speciální jednotky procházejí v roce 2024 zásadní proměnou. Do čela elitních sil Armády ČR byl jmenován nový velitel, jehož hlavní výzvou je adaptovat „speciály“ na zcela nové podmínky moderního bojiště. Ve světle aktuálních konfliktů – od Ukrajiny po Blízký východ – je jasné, že úloha speciálních sil se výrazně mění. Klíčové jsou technologie, kybernetická bezpečnost, rychlost nasazení a schopnost operovat v hybridních hrozbách i v prostředí informační války. Pojďme se podívat, co tato změna znamená pro českou armádní elitu a jaké kroky nový šéf plánuje k tomu, aby „speciály“ byly připraveny na válčení 21. století.
Nový lídr: Plukovník Petr Toman a jeho vize
Od května 2024 stojí v čele elitních českých speciálních sil plukovník Petr Toman. Tento zkušený voják prošel nejen domácími, ale i zahraničními misemi – působil v Afghánistánu, Mali i na Balkáně. Je známý svým důrazem na modernizaci, spolupráci se spojenci a otevřenost inovacím.
Pod jeho vedením má 601. skupina speciálních sil (601. SkSS) uskutečnit zásadní transformaci. Toman zdůrazňuje potřebu adaptace na měnící se charakter konfliktů: „Války už se nevedou jen na bojišti. Kyberprostor, propaganda i špičkové technologie hrají rozhodující roli. Naše jednotky musí být schopné reagovat v reálném čase a v širokém spektru prostředí,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro ČT24.
Mezi první kroky nového šéfa patří: - Zavedení pokročilých simulačních cvičení s využitím virtuální reality - Propojení s civilními experty na kybernetickou obranu - Posílení jazykových a kulturních znalostí pro operace v zahraničíModernizace výzbroje a technologie: Skok do 21. století
Jednou z hlavních priorit je technologická modernizace. České speciální síly investují do nových zbraní, obranných systémů i prostředků elektronického boje. V roce 2023 byla schválena investice ve výši 1,2 miliardy Kč do nových dronů, pancéřovaných vozidel a systémů pro noční vidění.
Významný posun představuje také integrace pokročilých komunikačních systémů, které umožňují okamžitou výměnu dat mezi jednotkami i velením. Speciální důraz je kladen na schopnost operovat v prostředí, kde je narušena nebo zcela chybí satelitní navigace GPS – například pomocí tzv. dead reckoning navigace a optických naváděcích systémů.
Velkou roli hrají i drony všech velikostí. Ty dnes tvoří páteř průzkumných a úderných operací. V porovnání s minulostí umožňují rychlou reakci a minimalizují riziko pro lidskou posádku.
| Technologie | Stav v roce 2014 | Stav v roce 2024 |
|---|---|---|
| Drony | 2 typy, omezený dosah | 7 typů, dosah až 100 km, útočné i průzkumné |
| Systémy nočního vidění | Pouze generace II | Generace III a IV, termovize |
| Komunikační systémy | Analogové radiostanice | Šifrované digitální sítě, satelitní spojení |
| Elektronický boj | Žádné specializované vybavení | Pokročilé rušičky, anti-drone technologie |
Nové výzvy: Hybridní hrozby a kybernetická válka
Zatímco v minulosti se speciální síly zaměřovaly hlavně na bojové operace za nepřátelskou linií, dnes se musí vypořádat s celou škálou nových hrozeb. Hybridní válka kombinuje klasické vojenské akce s dezinformacemi, kybernetickými útoky a ekonomickým tlakem.
V roce 2022 zaznamenala Armáda ČR více než 300 kybernetických incidentů, z nichž 12 mělo přímý dopad na vojenskou infrastrukturu. Speciální síly proto nově spolupracují s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a s kybernetickým velením NATO.
Mezi nové úkoly patří: - Průnik do nepřátelských sítí - Odhalování a neutralizace dezinformačních kampaní - Ochrana komunikace a citlivých dat i v polních podmínkáchTato proměna znamená, že do výcviku jsou zařazováni i experti z civilní sféry, kteří mají zkušenosti s etickým hackováním, analýzou dat a psychologickými operacemi.
Spolupráce se spojenci a zahraniční výcvik
Moderní válčení není izolované – úspěch závisí na spolupráci v rámci NATO a s dalšími spojenci. Česká 601. skupina speciálních sil pravidelně cvičí s partnery z USA, Velké Británie, Polska i Izraele. V posledních dvou letech se čeští „speciálové“ zúčastnili více než 20 mezinárodních cvičení, včetně prestižního cvičení „Noble Jump“ a „Saber Junction“.
Nový velitel klade důraz na sdílení zkušeností i technologických inovací. Například v roce 2023 byly poprvé testovány nové taktiky dronových rojů ve spolupráci s britskými SAS a polskými GROM.
Češi se také účastní výcvikových programů v oblastech, kde je reálná hrozba partyzánského boje nebo terorismu – například v Jordánsku, kde se učí přežít v extrémně suchých podmínkách a bojovat s asymetrickým protivníkem.
Nová generace „speciálů“: Výběr, výcvik a motivace
Získat místo mezi elitními „speciály“ patří k nejnáročnějším výzvám v Armádě ČR. Ročně se o přijetí do 601. SkSS pokusí v průměru 150 vojáků, úspěšně projde pouze 8–12 z nich (míra přijetí pod 8 %). Výběrové řízení zahrnuje nejen fyzické testy, ale také psychologické prověření a schopnost spolupracovat v extrémním stresu.
Výcvik je rozdělen do několika fází: 1. Základní kurz přežití (SERE) – zaměřený na přežití, únik a odolnost při zajetí 2. Speciální taktika – vedení malých jednotek, infiltrace, evakuace 3. Odborné specializace – odstřelovač, zdravotník, pyrotechnik, operátor dronůVelký důraz se klade i na motivaci a psychickou odolnost. Nový šéf plánuje zavést systém pravidelné rotace, aby se vojáci nestávali „vyhořelými“ a mohli se dlouhodobě věnovat i rodinnému životu. Podle statistik Armády ČR je průměrná doba služby u speciálních sil 7,3 roku, což je o 2,5 roku méně než u běžné pěchoty.
Proměna role speciálních sil v měnícím se světě
Dynamika světového bezpečnostního prostředí nutí armády k rychlým inovacím – a speciální síly jsou v tomto směru průkopníky. Podle údajů NATO investují členské státy do speciálních sil v průměru 9,4 % svého obranného rozpočtu, v ČR to bylo v roce 2023 přibližně 8,2 %. S rostoucím významem těchto jednotek lze očekávat další navyšování.
Čeští „speciálové“ se podílejí nejen na přímých bojových operacích, ale i na zpravodajských misích, evakuacích diplomatů či ochraně kritické infrastruktury. Významnou roli sehráli například při evakuaci českých občanů z Afghánistánu v roce 2021.
S proměnou válčení přicházejí i nové etické a právní otázky. Nasazení autonomních systémů, jako jsou drony schopné samostatného rozhodování, vyvolává diskuze o odpovědnosti a zásadách vedení války.
Shrnutí: Co čeká české „speciály“ v příštích letech?
Jmenování plukovníka Tomana do čela speciálních sil znamená začátek nové éry. České „speciály“ čeká komplexní modernizace techniky, prohloubení kybernetických schopností i těsnější spolupráce se spojenci. Výcvik bude náročnější, zaměřený nejen na fyzickou připravenost, ale i na psychickou odolnost a schopnost adaptace na měnící se hrozby.
Speciální síly zůstávají páteří obrany českých zájmů doma i v zahraničí. Vstupují však do doby, kdy úspěch závisí na schopnosti rychle se učit, inovovat a spolupracovat napříč armádními i civilními strukturami.
