Slovenská ministryně devastuje v kultuře vše, říká Kovačič Hanzelová: Analýza kontroverzí a jejich dopady
Slovenská kulturní scéna zažívá v posledních měsících nebývalé otřesy. Výrok „ministryně devastuje v kultuře vše“, který pronesla známá novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová směrem k současné ministryni kultury Martě Šimkovičové, rezonuje nejen mezi odborníky a umělci, ale i širokou veřejností. Co za tímto ostrým hodnocením stojí? Jaké konkrétní kroky a rozhodnutí vedly k tomu, že slovenská kultura je dnes v centru politických i společenských debat? V následujícím textu se podrobně podíváme na klíčové události, čísla a důsledky, které definují současné dění v této oblasti.
Kdo je Marta Šimkovičová a proč je její působení v kultuře tak kritizované?
Marta Šimkovičová je slovenská politička, moderátorka a od října 2023 ministryně kultury ve vládě Roberta Fica. Do povědomí veřejnosti vstoupila už jako televizní tvář, v politice však patří mezi kontroverzní postavy. Její nástup do funkce byl provázen očekáváním, že přinese změny, které podpoří slovenskou kulturu. Místo toho se však stala terčem ostré kritiky ze strany mnoha významných osobností.
Podle výzkumu agentury Focus z května 2024 má její práci za negativní až 62 % dotázaných v kulturním sektoru. Média i zástupci kulturních institucí často upozorňují na nekompetentnost v rozhodovacích procesech a absenci dialogu s odbornou veřejností. Zuzana Kovačič Hanzelová, známá svými jasnými postoji, v několika rozhovorech upozornila na konkrétní selhání v ochraně kulturního dědictví, financování umění i obhajobě svobody projevu.
Klíčové sporné kroky: Omezování financí a zásahy do grantových schémat
Jedním z nejdiskutovanějších rozhodnutí ministryně Šimkovičové bylo radikální omezení rozpočtu na podporu nezávislých kulturních projektů. V roce 2024 bylo podle údajů Ministerstva kultury SR rozděleno na granty pro nezávislou scénu o 23 % méně prostředků než v předchozím roce. Tato změna zasáhla hlavně menší divadla, hudební festivaly a literární projekty.
Zároveň došlo ke změnám v grantových komisích. Nově do nich byli jmenováni lidé bez předchozích zkušeností v oblasti kultury, čímž se podle kritiků snížila odbornost a transparentnost celého procesu. Výsledkem je, že více než 40 významných kulturních subjektů hlásí existenční potíže a některé festivaly, jako například známý Art Film Fest, musely být pro letošní rok zrušeny.
Politizace kulturních institucí a personální čistky
Dalším kontroverzním krokem byla obměna vedení státních kulturních institucí. Ministryně během prvních šesti měsíců ve funkci odvolala 7 ředitelů významných organizací, včetně Slovenské národní galerie a Slovenského národního divadla. Tyto změny často probíhaly bez otevřeného výběrového řízení, což vyvolalo protesty v řadách odborné veřejnosti.
Podle analýzy deníku SME bylo v roce 2024 vyměněno vedení v 30 % státních institucí spadajících pod resort kultury. Kritici tvrdí, že dochází k politizaci a snaze ovládnout obsah kulturních institucí podle aktuální vládní linie. Petici proti zásahům do nezávislosti podepsalo už více než 18 000 občanů.
Kultura versus ideologie: Omezování svobody projevu a cenzura
Novým fenoménem posledních měsíců se stalo omezování svobody slova ve veřejnoprávních médiích i v umělecké tvorbě. Ministryně Šimkovičová podpořila záměr restrukturalizovat Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS), což podle mnohých povede ke ztrátě nezávislosti. V květnu 2024 byla v parlamentu předložena novela zákona, která má umožnit vládě přímo jmenovat vedení RTVS místo dosavadního nezávislého výběru.
Sama ministryně se netají názorem, že některé formy umění nejsou „v souladu s hodnotami slovenské společnosti“. S tím souvisí i mediálně sledované případy, kdy byly zrušeny výstavy s LGBT tematikou nebo kritické inscenace v divadlech. Tato opatření jsou často přirovnávána ke snahám o cenzuru, což potvrzuje i srovnání s obdobím autoritativních režimů ve střední Evropě.
| Oblast | Rok 2022 | Rok 2024 | Změna (%) |
|---|---|---|---|
| Rozpočet na nezávislou kulturu | 15 mil. € | 11,5 mil. € | -23 % |
| Počet odvolaných ředitelů | 2 | 7 | +250 % |
| Zrušené festivaly/akce | 5 | 13 | +160 % |
Reakce odborné veřejnosti a protesty: Ztráta důvěry a mobilizace kulturní scény
Změny na Ministerstvu kultury vyvolaly silnou odezvu mezi umělci, odborníky i veřejností. V dubnu 2024 proběhly v Bratislavě a dalších slovenských městech protesty, jichž se zúčastnilo odhadem 10 000 lidí. Významné osobnosti, jako režisér Juraj Nvota nebo herečka Táňa Pauhofová, veřejně vyzvaly vládu ke změně kurzu.
Mnoho institucí i jednotlivců odmítá spolupracovat s ministerstvem, dokud nebude zajištěna transparentnost a odborný dialog. Kromě petic a protestů se rozběhla i crowdfundingová kampaň na podporu nezávislé kultury; za první měsíc se vybralo více než 120 000 eur.
V médiích i na sociálních sítích sílí diskuse o významu svobody projevu a o tom, jak může politický tlak ohrozit rozmanitost a kvalitu slovenské kultury v dlouhodobém horizontu.
Dopady na slovenskou kulturu: Zpomalení inovací a mezinárodní izolace?
Zatímco vláda argumentuje potřebou „ochrany tradičních hodnot“ a „efektivnějšího hospodaření s veřejnými prostředky“, kritici varují před dlouhodobými negativními důsledky.
Podle zprávy Evropské komise z června 2024 Slovensko v oblasti kulturních inovací zaostává za průměrem EU. Ve srovnání s rokem 2021 se počet mezinárodních kulturních projektů snížil o 35 %, což ohrožuje zapojení slovenských umělců do evropských i světových sítí. Znepokojení vyjádřily i některé ambasády a mezinárodní kulturní centra, která upozorňují na zhoršení podmínek pro spolupráci.
Oslabení nezávislé scény a ztráta důvěry v institucionální podporu tak může mít dlouhodobý dopad nejen na kvalitu umění, ale i na postavení Slovenska v evropském kulturním prostoru.
Shrnutí: Co čeká slovenskou kulturu po turbulentních změnách?
Výrok Zuzany Kovačič Hanzelové o „devastaci“ kultury pod vedením Marty Šimkovičové není pouze silným mediálním titulkem, ale odráží hlubší krizi důvěry a hodnotového směřování slovenské společnosti. Data o poklesu financování, nárůstu zásahů do personálního složení institucí i omezení svobody projevu ukazují, že slovenská kultura čelí zásadní zkoušce.
Zda se podaří obnovit dialog mezi státní správou a kulturní obcí, závisí především na ochotě k transparentnosti, respektu k odbornosti a otevřenosti vůči různorodým formám uměleckého vyjádření. Nadcházející měsíce rozhodnou, zda slovenská kultura z této krize vyjde posílena, nebo naopak oslabena pro další generace.
