Střet o Zelenského a Putina: Co si myslí voliči Orbána a Magyaru
Ve střední Evropě se v posledních měsících vyostřil politický a společenský střet ohledně postojů vůči válce na Ukrajině a samotným postavám Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. Maďarsko, v jehož čele stojí již od roku 2010 Viktor Orbán, je v Evropské unii poměrně unikátní: jeho vláda je otevřeně kritická vůči sankcím proti Rusku a zároveň opatrná až odmítavá vůči otevřené podpoře Ukrajiny. Jak ale celou situaci vnímají samotní maďarští voliči? A jak se dívají na Putina a Zelenského příznivci Orbánova vládního Fideszu oproti voličům opozičních stran? Tento článek nabízí detailní pohled na názory a postoje současné maďarské společnosti.
Maďarsko mezi Západem a Ruskem: Kontext politického napětí
Maďarsko si v posledních letech udržuje v evropském kontextu poněkud izolovanou pozici. Zatímco Evropská unie po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 přijala sérii tvrdých sankcí proti Rusku a masivně podpořila Kyjev, Orbánova vláda zaujala zdrženlivější až přímo skeptický postoj vůči těmto opatřením.
Podle průzkumu Median pro maďarský web 444.hu z března 2024 podporuje další vojenskou pomoc Ukrajině pouze 29 % Maďarů. Orbán sám opakovaně vystupuje proti „vtahování Evropy do války“ a odmítá přímé dodávky zbraní přes maďarské území.
Tato politika odráží mimo jiné historicky silné maďarsko-ruské vazby i frustraci části společnosti z nátlaku Bruselu. Zároveň je ale v rozporu s postojem většiny států EU a NATO, což z Maďarska činí v otázce Ukrajiny „potížistu“ nebo „trojského koně“ Moskvy, jak píší západní média.
Voliči Orbána: Silné sympatie k Putinovi a nedůvěra k Zelenskému
Názory voličů Fideszu, Orbánovy dominantní strany, se výrazně liší od zbytku maďarské společnosti. Podle průzkumu Pew Research Center z roku 2023 považuje Vladimira Putina za důvěryhodného světového lídra 41 % maďarských respondentů. Mezi voliči Fideszu je toto číslo dokonce ještě vyšší – až 56 %.
Zatímco většina Evropanů vnímá Putina negativně, v Maďarsku je jeho obraz mnohem ambivalentnější. Důvodem je jak tradiční orientace části společnosti na „silné vůdce“, tak vliv státem ovládaných médií, která nabízí vyváženější až proruskou interpretaci konfliktu.
Co se týče Volodymyra Zelenského, zde je situace opačná. Výzkum think-tanku Political Capital z ledna 2024 ukázal, že pozitivně Zelenského hodnotí pouze 22 % Maďarů. Mezi voliči Fideszu je toto číslo dokonce pod hranicí 15 %. Mnoho respondentů jej vnímá jako „loutku Západu“ či „nebezpečného provokatéra“, což odpovídá rétorice státních médií.
Opoziční voliči: Kritika Putina, podpora Ukrajiny
Zcela jiný obrázek nabízejí odpovědi voličů opozičních stran, především Demokratické koalice, Jobbiku nebo Momentum. Mezi nimi je podpora Ukrajiny vyšší a Putin je vnímán jako agresor a hrozba pro evropskou bezpečnost.
Například v průzkumu agentury Závecz z února 2024 odpovědělo 61 % opozičních voličů, že by Maďarsko mělo výrazněji podpořit Ukrajinu (včetně vojenských dodávek a sankcí vůči Rusku). Naopak pouze 14 % z nich vyjádřilo jakékoli sympatie k Putinovi.
Opoziční voliči také odmítají narativ o „vtahování Maďarska do války“ a upozorňují, že pasivita Budapešti může poškodit maďarské zájmy v EU. Často argumentují, že Orbánova politika Maďarsko izoluje a oslabuje jeho pozici ve střední Evropě.
Srovnání postojů: Fidesz vs. opozice
Pro lepší přehled nabízíme srovnávací tabulku klíčových postojů voličů Fideszu a opozičních stran na základě posledních průzkumů (2023–2024):
| Otázka | Voliči Fidesz (%) | Opoziční voliči (%) |
|---|---|---|
| Sympatie k Putinovi | 56 | 14 |
| Pozitivní vnímání Zelenského | 15 | 48 |
| Podpora vojenské pomoci Ukrajině | 18 | 61 |
| Podpora sankcí proti Rusku | 21 | 74 |
| Obava z „vtahování do války“ | 62 | 27 |
Tato čísla jasně ukazují hlubokou polarizaci maďarské společnosti. Zatímco podporovatelé Fideszu vnímají Putina relativně pozitivně a obávají se angažovanosti na straně Ukrajiny, opoziční voliči jsou spíše prozápadní a vnímají Rusko jako hrozbu.
Vliv médií a státní propagandy na názory Maďarů
Klíčovou roli v utváření těchto postojů hrají média a státní propaganda. Podle údajů Reportérů bez hranic (RSF) z roku 2023 je Maďarsko na 72. místě v žebříčku svobody médií, přičemž státem ovládaná média mají dominantní postavení na trhu.
Státní televize a rozhlas často přebírají ruské narativy nebo alespoň prezentují konflikt na Ukrajině „vyváženě“, což vede k nižší důvěře v západní interpretaci událostí. Průzkum think-tanku Globsec z roku 2023 ukázal, že 43 % Maďarů věří, že „Západ je částečně zodpovědný za vypuknutí války na Ukrajině“. Tento podíl je nejvyšší ve střední Evropě.
Opoziční a nezávislá média mají naopak omezený dosah, zejména mimo Budapešť a větší města. Tím se posiluje rozdíl mezi názory venkovských voličů (většinou pro-Fidesz) a obyvatel měst, kteří mají lepší přístup k alternativním zdrojům informací.
Maďaři v zahraničí a menšinový pohled
Na postoje vůči konfliktu má vliv i specifická situace maďarské menšiny na Ukrajině, zejména v Zakarpatské oblasti, kde žije asi 130 000 etnických Maďarů. Orbán často argumentuje, že se musí zastávat práv této menšiny a že ukrajinské zákony (např. o jazycích) ji diskriminují.
To využívá k ospravedlnění své zdrženlivosti vůči Kyjevu. Podle výzkumů však většina Maďarů v zahraničí podporuje rychlé ukončení války, a to i za cenu ústupků Ukrajiny, protože konflikt ohrožuje jejich bezpečnost a každodenní život.
Tento menšinový pohled je v maďarské debatě často artikulován jako „hlas rozumu“, ale zároveň slouží jako záminka k obecné proruské či neutralistické politice Budapešti.
Shrnutí: Maďarská společnost rozdělená mezi Putina a Zelenského
Maďarsko v otázce ruské agrese proti Ukrajině zůstává evropskou výjimkou. Silná proruská orientace části společnosti, dominantní vliv státních médií a historické resentimenty vytvářejí unikátní atmosféru, v níž mnoho voličů Orbána vnímá Putina pozitivněji než Zelenského. Opoziční voliči jsou naproti tomu jednoznačně prozápadní a Ukrajinu podporují.
Rozdělení společnosti je hluboké – v některých otázkách (například podpora sankcí proti Rusku) dosahuje rozdíl mezi voliči Fideszu a opozice více než 50 procentních bodů. Tento rozkol ovlivňuje nejen domácí politiku, ale i vztahy Maďarska s ostatními zeměmi EU a NATO.
Budoucnost ukáže, zda se nálady v Maďarsku změní s pokračujícím vývojem konfliktu, nebo zda proruský postoj zůstane charakteristickým rysem země i v následujících letech.
