Jak vzniká mýtus o desetikorunové marži: rozbor mediálních tvrzení
V posledních týdnech se na české politické scéně opět rozpoutala debata o výši marží na čerpacích stanicích. Expremiér Andrej Babiš tvrdí, že benzinky v Česku vydělávají na každém litru až desetikorunu, což označuje za „draní“ motoristů. Média a veřejnost tuto zprávu s obavami sledují, část politiků navrhuje cenové regulace. Ale jaká je realita? Opravdu benzínky vydělávají tolik, kolik Babiš tvrdí, nebo je pravda někde jinde? Článek se zaměří na metodiku výpočtu marží, rozdíly mezi ziskem a marží, srovnání s okolními státy a kontext vývoje cen pohonných hmot v Česku.
Co je marže u čerpacích stanic a jak ji správně počítat
Marže je pojem, který bývá často zaměňován se ziskem. V případě čerpacích stanic se obvykle jedná o rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou paliva, tedy kolik obchodník přiráží k ceně, za kterou pohonné hmoty nakoupil od distributora nebo výrobce. Podle údajů Ministerstva financí ČR se průměrná obchodní marže u benzínu v roce 2023 pohybovala mezi 1,50 Kč a 2,90 Kč na litr. U nafty byla marže v průměru mírně vyšší, a to okolo 2,50 Kč až 3,20 Kč na litr.
Je důležité zdůraznit, že marže není čistý zisk provozovatele čerpací stanice. Z této částky musí hradit veškeré provozní náklady: mzdy zaměstnanců, dopravu, údržbu, poplatky za energie, nájemné, investice do technologií a v neposlední řadě také daně. Podle statistik společnosti CCS činí provozní náklady typické čerpací stanice zhruba 1,8 až 2,5 Kč na litr prodaného paliva.
Příklad: Pokud je marže 2,50 Kč, ale provozní náklady jsou 2,00 Kč, zůstává benzince čistý zisk pouze 0,50 Kč na litr.
Babišův výpočet: proč je desetikorunová marže zavádějící
Andrej Babiš ve svých vystoupeních prezentuje výpočet marže, který vychází ze srovnání prodejní ceny na čerpací stanici a ceny na burze v Rotterdamu. Tato metoda má několik zásadních úskalí:
1. Cena na burze je jen jednou ze složek nákupní ceny. K té je potřeba připočítat náklady na dopravu paliva do ČR, skladování, distribuci, povinné přimíchávání biopaliv (přibližně 0,80 Kč/litr), a další poplatky. 2. V Česku se k ceně navíc přičítá spotřební daň (12,84 Kč/litr benzinu, 9,95 Kč/litr nafty) a DPH (21 % z konečné ceny), což jsou položky, které nemají s marží benzinky nic společného. 3. Babiš nezohledňuje, že většina českých čerpacích stanic není přímo napojena na rotterdamskou burzu a paliva nakupuje již za vyšší cenu od velkoobchodníka.Podle analýzy společnosti NielsenIQ z roku 2023 je skutečná průměrná obchodní marže na českých pumpách 2,5 Kč na litr. Desetikorunová marže by znamenala, že by každý litr stál v Česku o 7-8 Kč více než v Německu nebo Rakousku, což neodpovídá realitě.
Srovnání marží a cen pohonných hmot v Česku a zahraničí
Abychom mohli lépe posoudit, zda jsou marže na českých čerpacích stanicích vysoké, je vhodné srovnat je s okolními zeměmi. V roce 2023 byly průměrné maloobchodní marže v Polsku a na Slovensku velmi podobné těm českým. Výrazně vyšší marže mají naopak čerpací stanice v Německu, což je dáno vyššími náklady na provoz a odlišnou strukturou trhu.
Níže naleznete srovnávací tabulku průměrných marží a koncových cen benzinu (Natural 95) v několika zemích střední Evropy v červnu 2024:
| Země | Průměrná marže (Kč/l) | Koncová cena benzinu (Kč/l) | Spotřební daň (Kč/l) |
|---|---|---|---|
| Česko | 2,6 | 38,50 | 12,84 |
| Slovensko | 2,7 | 39,20 | 13,42 |
| Polsko | 2,4 | 36,80 | 10,79 |
| Německo | 4,2 | 46,10 | 14,42 |
| Rakousko | 2,8 | 41,60 | 12,45 |
Z výše uvedené tabulky je patrné, že marže v Česku nejsou nijak výjimečné a odpovídají průměru středoevropského trhu. Rozdíly v koncových cenách jsou ovlivněny zejména rozdílnou úrovní spotřebních daní a DPH, nikoliv maržemi pumpařů.
Důvody kolísání cen a marží: vliv trhu, sezóny i konkurence
Výše obchodní marže kolísá v čase i mezi jednotlivými lokalitami. V době prudkého zdražování na světových trzích (například v roce 2022 po vypuknutí války na Ukrajině) mají čerpací stanice tendenci držet marže nižší, aby neztratily zákazníky. Naopak v období poklesu nákupních cen marže často dočasně vzrostou, protože pumpaři prodávají dříve nakoupené zásoby za původně vyšší ceny.
Konkurence je v Česku velmi silná: na 10,7 milionu obyvatel připadá 3 959 čerpacích stanic (stav ke květnu 2024), což je třetí nejvyšší hustota v EU. To vytváří tlak na udržování nízkých marží, zejména v městských aglomeracích a u hypermarketových pump, kde je marže často podprůměrná – někdy jen 1,20 Kč na litr.
Zhruba 60 % trhu ovládají velcí hráči (Benzina, MOL, Shell, OMV), zbytek připadá na menší nezávislé provozovatele, kteří mají často vyšší provozní náklady a nemohou těžit z úspor z rozsahu.
Jak dezinformace o maržích ovlivňují veřejnou debatu a politiku
Opakování nepravdivých či zavádějících informací o maržích může mít vážné důsledky. U části veřejnosti roste nedůvěra vůči čerpacím stanicím, objevují se výzvy k bojkotu nebo požadavky na cenovou regulaci. Přitom cenotvorba je v Česku – stejně jako v celé EU – svobodná a regulace by mohla vést ke snížení konkurence, omezení služeb nebo dokonce k zániku menších stanic.
V roce 2022 provedla Česká obchodní inspekce (ČOI) rozsáhlou kontrolu a nenašla u většiny stanic žádné známky cenového kartelu nebo zneužívání tržní síly. Ministerstvo financí pravidelně zveřejňuje podrobné statistiky o vývoji marží a cen, které ukazují, že český trh je transparentní a konkurenceschopný.
Zneužívání tématu marží pro politickou kampaň odvádí pozornost od skutečných příčin růstu cen, jako jsou geopolitické krize, kolísání kurzu koruny, změny ve spotřebních daních nebo globální poptávka po ropě.
Shrnutí: Co ukazuje rozbor marží na českých čerpacích stanicích
Detailní analýza ukazuje, že desetikorunová marže, o které hovoří Andrej Babiš, je v praxi nerealistická a vzniká chybným nebo zjednodušeným výpočtem. Průměrná marže u nás odpovídá běžnému evropskému standardu a pohybuje se kolem 2,5 až 3 Kč na litr. Většina této částky padne na provozní náklady, čistý zisk je výrazně nižší.
Ceny pohonných hmot v Česku ovlivňují především globální trhy, výše daní a konkurenční prostředí. Politizace tématu marží a šíření nepřesných údajů situaci neprospívá a může vést k nesprávným rozhodnutím, která by poškodila spotřebitele i podnikatele.
Důvěryhodné a ověřené statistiky jsou základem pro objektivní debatu o cenách pohonných hmot. Pokud chceme, aby byl trh férový a transparentní, je třeba se vyvarovat populistických zjednodušení a řídit se reálnými daty.
