Baletní triptych „Zůstane jen kouř“: Inovace a rozmanitost na scéně Národního divadla
Baletní soubor Národního divadla v Praze v sezoně 2023/2024 představil nový triptych s názvem „Zůstane jen kouř“. Tři odlišné choreografie v jednom večeru, tři pohledy na současný tanec a tři různé způsoby, jak zpracovat téma pomíjivosti, vzpomínek a lidského prožívání. Tento recenzní pohled se zaměří nejen na uměleckou úroveň baletního triptychu, ale přiblíží i produkční zázemí, reakce publika a srovná tuto inscenaci s dalšími podobnými projekty v českém i evropském kontextu.
Co nabízí triptych „Zůstane jen kouř“ divákům?
Národní divadlo se tímto projektem rozhodlo oslovit nejen tradiční milovníky baletu, ale také návštěvníky, kteří hledají inovativní a současné pojetí tanečního divadla. Každá ze tří částí večera – „Kouř“, „Vzpomínky v pohybu“ a „Těkání“ – vznikla v režii a choreografii jiného tvůrce. Společným jmenovatelem je vizuální i hudební rozmanitost a důraz na osobní výpověď.
„Kouř“ otevřel večer minimalistickou scénografií a choreografií, která tematizuje pomíjivost a prchavost okamžiku. Druhá část „Vzpomínky v pohybu“ vsadila na dynamiku, barvy a emoce, které evokují návraty do minulosti a střet s realitou. Závěrečné „Těkání“ pak přineslo experimentální přístup, hru světel a zvuků, pohyb na hraně improvizace a přesně načasovaných skupinových akcí.
Každý z baletních kusů je dílem jiného autora – renomovaní čeští i zahraniční tvůrci zde dostali prostor vyjádřit vlastní vizi i rukopis. Výsledkem je večer plný kontrastů, který zaměstná nejen oči, ale i mysl diváka.
Tvůrčí tým a tanečníci: Kdo stojí za projektem?
Triptych „Zůstane jen kouř“ přivedl do Národního divadla jak domácí, tak mezinárodní tvůrce. První část, „Kouř“, vytvořil Petr Zuska, bývalý šéf baletu ND a uznávaný choreograf s řadou ocenění (mj. Cena Thálie 2006). Jeho poetický styl a schopnost pracovat s minimalistickými prostředky jsou v této části večera velmi patrné.
Druhou část, „Vzpomínky v pohybu“, připravila slovenská choreografka Katarína Koščová, která pravidelně hostuje v evropských divadlech a je známá svou energickou, expresivní prací s tanečním ansámblem. Poslední díl „Těkání“ je autorskou prací francouzského choreografa Jeana-Luca Duponta, jehož tvorbu charakterizuje experiment, práce se světlem a zvukem a otevřenost improvizaci.
Na jevišti se vystřídá téměř třicet tanečníků Baletu Národního divadla, což je v českém prostředí nadprůměrně vysoký počet. Diváci tak mají možnost vidět jak sólisty – například Evu Sýkorovou, Miroslava Kováře nebo Mattea Ferrariho – tak i mladší členy souboru v zajímavých ansámblových scénách. Hudbu, která je ve všech třech částech klíčová, vytvořili současní skladatelé na míru každé choreografii.
Vizuální stránka a scéna: Minimalismus versus efekty
Velkou devizou triptychu je scénografie a vizuální stránka. V první části „Kouř“ dominuje čistota, práce s prostorem a tlumené osvětlení. Na scéně je jen několik málo rekvizit, což dává vyniknout detailům pohybu a výrazu tanečníků. Tento přístup je v ostrém kontrastu s druhou částí, kde naopak hýří barvami, světelnými efekty a dynamickými proměnami scény. Kostýmy navrhla uznávaná česká výtvarnice Simona Rybáková, která pro každou část zvolila zcela jiný styl – od šedých, splývavých látek v „Kouři“ až po syté odstíny a výrazné střihy ve „Vzpomínkách v pohybu“.
Závěrečné „Těkání“ pak sází na experiment. Scénu tvoří pohyblivé panely, světelné projekce a kouřové efekty, které nejen podtrhují téma pomíjivosti, ale zároveň vytvářejí iluzi neustálého pohybu a proměny. Divák je vtažen do hry světel a stínů, což podtrhuje celkovou atmosféru večera.
Reakce publika a kritiků: Diverzita názorů
Triptych „Zůstane jen kouř“ byl v Národním divadle uveden poprvé v dubnu 2024. Během prvních tří měsíců jej navštívilo přes 6 000 diváků, což je na baletní inscenaci v ČR velmi slušný počet – průměrná návštěvnost baletních představení v ND se totiž pohybuje kolem 85 % kapacity sálu.
Ohlasy odborné kritiky jsou různorodé. Nejvíce oceňovaná bývá choreografie Petra Zusky, která je podle recenzí na serverech iDnes.cz a OperaPlus „precizní, emotivní a výborně interpretovaná“. Kritici vyzdvihují také odvahu dramaturgie – dát v jednom večeru prostor třem velmi odlišným pohledům na tanec. Některým však vadí, že jednotlivé kusy spolu příliš nesouvisí tematicky ani stylově.
Zajímavý je kontrast v hodnocení mezi domácími a zahraničními recenzenty. Zatímco čeští diváci často vyhledávají tradičnější baletní tituly, zahraniční návštěvníci (zejména turisté v Praze) oceňují inovativní přístup a modernost večera. Podle průzkumu ND z června 2024 by si 62 % návštěvníků přálo více podobných večerů, zaměřených na současný tanec.
Srovnání s dalšími baletními triptychy v Evropě
Zájem o tzv. baletní triptychy, tedy večery složené z několika kratších děl různých autorů, v Evropě v posledních letech stoupá. Divadla tímto způsobem často prezentují současnou tvorbu a dávají prostor mladším nebo méně známým choreografům. Jak si stojí „Zůstane jen kouř“ v porovnání s podobnými projekty v zahraničí?
| Název inscenace | Divadlo / Země | Počet částí | Hlavní tvůrci | Návštěvnost (za 3 měsíce) |
|---|---|---|---|---|
| Zůstane jen kouř | Národní divadlo, ČR | 3 | P. Zuska, K. Koščová, J.-L. Dupont | 6 000 |
| Triple Bill | Royal Opera House, UK | 3 | Ch. Wheeldon, K. MacMillan, W. McGregor | 11 500 |
| Trois Couleurs | Opéra de Paris, FRA | 3 | A. Preljocaj, B. Millepied, J. Neumeier | 9 300 |
| Baletní triptych 2023 | Národní divadlo Brno, ČR | 3 | M. Vaculík, J. Pokorný, L. Šulcová | 3 700 |
Jak ukazuje srovnávací tabulka, návštěvnost pražského triptychu je velmi slušná i v evropském kontextu, zejména s ohledem na velikost trhu a obvyklý zájem o současný tanec v ČR. Národní divadlo se navíc v dramaturgii blíží trendům velkých evropských scén, které pravidelně uvádějí večery sestavené z kratších, stylově odlišných choreografií.
Budoucnost baletních triptychů v Česku: Trend nebo výjimka?
Zůstane jen kouř“ je produktem současné snahy Národního divadla otevřít se novým žánrům a oslovit širší publikum. V roce 2023 bylo v ND uvedeno celkem 8 baletních premiér, z toho 2 ve formátu večera složeného z více kratších děl. Podle dat Českého statistického úřadu zájem o balet v posledních pěti letech mírně roste – v roce 2023 navštívilo baletní představení v ČR celkem 143 000 diváků, což je o 10 % více než v roce 2018.
Otázkou zůstává, zda trend triptychů a tematicky provázaných večerů přetrvá. Zatímco mladší publikum a návštěvníci z ciziny podobný formát vítají, konzervativnější diváci dávají přednost klasickým titulům (Labutí jezero, Louskáček). Národní divadlo plánuje v sezoně 2024/2025 pokračovat v uvádění současných večerů, včetně dalšího triptychu, tentokrát s mezinárodní účastí choreografů z Polska a Finska.
Shrnutí: Proč stojí za to „Zůstane jen kouř“ vidět?
Baletní triptych „Zůstane jen kouř“ je odvážným projektem, který nabízí pestrý pohled na současný tanec, originální scénografii i zajímavé výkony tanečníků. Díky zapojení různých tvůrců se daří pokrýt široké spektrum stylů a nálad – od poetiky přes dynamiku až po experiment. Inscenace zaujme jak diváky, kteří hledají hlubší umělecký prožitek, tak i ty, kdo se chtějí nechat překvapit a inspirovat novými trendy.
Navzdory menším výhradám kritiků k jednotnosti večera se jedná o inscenaci, která posouvá český balet blíže evropským trendům. Pokud hledáte něco jiného než klasiku, je „Zůstane jen kouř“ jasnou volbou pro sezonu 2024.
