Spojenci reagují na Trumpa. NATO slouží k jinému účelu, vzkazují mu
V posledních měsících se Severoatlantická aliance (NATO) opět stala centrem světové pozornosti, a to zejména kvůli výrokům bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten zpochybnil závazky Spojených států vůči kolektivní obraně členských států NATO, pokud by tyto země údajně "neplatily dostatečně" na svou obranu. Tyto komentáře vyvolaly ostré reakce evropských i severoamerických spojenců a otevřely otázku, jaký je dnes skutečný význam NATO a zda je aliance připravena na nové bezpečnostní výzvy. Jak na Trumpova slova reagují jednotliví spojenci a proč NATO slouží mnohem širšímu účelu, než pouze vojenské obraně?
Trumpovy výroky a jejich dopad na spojence
Donald Trump rozvířil mezinárodní debatu výroky, že USA "nemusí automaticky chránit" členy NATO, kteří neplní závazek vydávat alespoň 2 % HDP na obranu. V únoru 2024 během předvolební kampaně dokonce naznačil, že by "povzbuzoval" Rusko k útokům na neplatiče. Tato slova rezonovala napříč Evropou a Severní Amerikou, vyvolala vlnu nevole i obav a přiměla lídry hlavních evropských zemí k ostrým reakcím.
Německý kancléř Olaf Scholz označil Trumpovy výroky za "nezodpovědné a nebezpečné". Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg připomněl, že článek 5 aliance o kolektivní obraně je "nepodmíněný" a že "útok na jednoho je útokem na všechny". Podobně reagovala i Francie a další státy, které zdůraznily, že NATO je založeno na principu solidarity, nikoli na finančních transakcích.
Výroky Donalda Trumpa mají potenciál oslabit důvěru v bezpečnostní záruky NATO a poskytují argumenty ruské propagandě, která dlouhodobě usiluje o rozdělení aliance. Podle průzkumu Pew Research Center z března 2024 důvěřuje závazku USA bránit spojence pouze 48 % Evropanů, zatímco v roce 2022 to bylo 60 %.
Význam NATO v měnícím se světě
NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný blok proti možnému útoku Sovětského svazu. Dnes ale aliance zastává daleko širší roli. Kromě vojenské obrany členských států zabezpečuje i sdílení zpravodajských informací, kybernetickou bezpečnost, ochranu kritické infrastruktury a spolupráci v boji proti hybridním hrozbám.
V roce 2024 NATO sdružuje 32 členských států, včetně nejnovějších přírůstků – Finska a Švédska. Společně tvoří největší vojensko-politické uskupení na světě, které disponuje více než 3,2 miliony aktivních vojáků a rozpočtem přes 1,2 bilionu dolarů (cca 27 bilionů Kč).
Aliance se v posledních letech zaměřila na nové hrozby, jako jsou kybernetické útoky, dezinformační kampaně nebo energetická bezpečnost. V roce 2023 bylo na území NATO zaznamenáno přes 1 800 kybernetických incidentů, z nichž většina byla směřována proti kritickým infrastrukturám a státním institucím.
Jak si členské státy vedou s výdaji na obranu?
Jedním z častých argumentů Donalda Trumpa je, že "většina zemí neplatí do NATO tolik, kolik má". Skutečnost je ale složitější. Výdaje na obranu se liší stát od státu, přičemž závazek dosáhnout 2 % HDP byl přijat v roce 2014 během summitu ve Walesu. Ke splnění tohoto cíle se v roce 2024 přiblížilo více zemí než kdy dříve – celkem 18 z 32 členů.
Níže je srovnávací tabulka s aktuálními daty o výdajích na obranu (2024):
| Země | Výdaje na obranu (% HDP) | Absolutní částka (miliardy USD) |
|---|---|---|
| USA | 3,5 % | 886 |
| Velká Británie | 2,3 % | 68 |
| Německo | 2,1 % | 68 |
| Francie | 2,0 % | 59 |
| Polsko | 4,0 % | 32 |
| Česká republika | 1,6 % | 5 |
| Maďarsko | 1,5 % | 3 |
V roce 2024 poprvé více než polovina členů NATO splnila nebo překročila hranici 2 % HDP. Výrazně investují zejména státy sousedící s Ruskem, jako je Polsko nebo pobaltské země. USA však stále nesou více než 67 % celkových výdajů aliance.
Reakce evropských lídrů a hledání vlastní cesty
Trumpova rétorika o “Amerika na prvním místě” a zpochybňování kolektivní obrany vedla některé evropské státy k úvahám o větší nezávislosti na USA. Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě prosazuje koncept “evropské strategické autonomie” a silnější obrannou spolupráci v rámci EU.
Německo v roce 2023 schválilo tzv. "obranný fond" ve výši 100 miliard eur, určený na modernizaci armády a nákup nových zbraňových systémů. Polsko už v roce 2024 vydává na obranu rekordních 4 % HDP a plánuje rozšíření armády na 300 000 vojáků, což je nejvíce v EU.
Evropská unie navíc rozvíjí projekty jako PESCO (Permanent Structured Cooperation) nebo Evropský obranný fond, které posilují obrannou spolupráci mimo rámec NATO. Přesto většina evropských států stále považuje USA za klíčového bezpečnostního garanta a bez jaderného deštníku Spojených států by obrana Evropy byla výrazně složitější.
Hybridní hrozby a nová role NATO
Vedle tradičních vojenských hrozeb dnes čelí NATO neviditelnějším, ale o to zákeřnějším útokům. Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 ukázala, jak důležitá je odolnost společnosti, kybernetická bezpečnost a boj s dezinformacemi.
NATO proto rozšířilo své aktivity i do těchto oblastí. V roce 2023 vzniklo v Tallinnu Centrum pro kybernetickou obranu NATO, které spolupracuje s členskými státy na odhalování a odvracení kybernetických útoků. Během jediného měsíce (duben 2024) aliance odrazila více než 250 pokusů o průnik do vojenských sítí.
Hybridní válka znamená i boj s vlivovými operacemi, šířením falešných zpráv nebo ekonomickým nátlakem. NATO proto investuje do vzdělávání, sdílení informací a podpory odolnosti členských států. Také posiluje spolupráci s partnery v Asii a Tichomoří, například s Japonskem a Austrálií, kvůli rostoucí hrozbě ze strany Číny.
NATO očima veřejnosti: změnila se důvěra?
Trumpovy výroky a obecně debata o roli USA v NATO ovlivňují i veřejné mínění. Podle průzkumu německého institutu Allensbach z dubna 2024 podporuje členství Německa v NATO 72 % obyvatel, což je o 10 procentních bodů více než před ruskou invazí na Ukrajinu.
V Polsku je podpora ještě vyšší – 89 % Poláků považuje členství v NATO za klíčové pro bezpečnost země. V Česku je důvěra v alianci stabilní kolem 65 %. Zároveň ale roste podpora vyšších obranných výdajů a větší evropské odpovědnosti za vlastní bezpečnost.
Zajímavostí je, že i v USA je podpora NATO u veřejnosti stabilní, ačkoliv republikánští voliči vykazují větší skepsi než demokraté. Podle Gallup Poll z února 2024 považuje NATO za důležité 62 % Američanů, zatímco v roce 2017 to bylo pouze 48 %.
Shrnutí: NATO mezi tradicí a novými výzvami
Donald Trump sice dokáže svými výroky rozvířit debatu o smyslu NATO, avšak většina spojenců i odborníků se shoduje, že aliance má v současném světě stále zásadní význam. NATO není jen vojenský pakt, ale komplexní bezpečnostní síť, která chrání své členy před širokým spektrem hrozeb — od konvenčních útoků přes kybernetické incidenty až po hybridní válku.
Evropské státy sice posilují svou obrannou kapacitu a hledají větší autonomii, ale bez americké vojenské a technologické síly by byla Evropa v případě vážné krize zranitelnější. Úkolem NATO i do budoucna zůstává nejen odstrašení protivníků, ale také posilování soudržnosti, důvěry a sdílené odpovědnosti.
Výroky Donalda Trumpa paradoxně vedly k tomu, že Evropa více investuje do své obrany a že veřejnost si znovu uvědomuje význam kolektivní bezpečnosti. Jakákoliv rozkolísanost v transatlantických vztazích však může být vítanou příležitostí pro geopolitické protivníky aliance.
