Vstup do registru vlastníků firem: Osobní zkušenost s byrokracií a neprůhledností
Pokud jste někdy chtěli zjistit, kdo skutečně ovládá české firmy, možná jste narazili na pojem „evidence skutečných majitelů“. V roce 2021 vešla v platnost novela zákona, která měla zlepšit transparentnost podnikatelského prostředí a boj proti praní špinavých peněz. Chtěli jsme na vlastní kůži zjistit, jak snadné je dostat se do tohoto registru a najít informace o vlastnících firem. Výsledek? Zatím marně – čekali nás rozčarování, technické překážky i právní zmatky. Přinášíme detailní pohled na celý proces a jeho úskalí.
Co je evidence skutečných majitelů a proč vznikla?
Evidence skutečných majitelů je veřejný registr, který má odhalovat, kdo stojí za jednotlivými obchodními společnostmi a dalšími právnickými osobami v Česku. Hlavním důvodem její existence je snaha omezit anonymní vlastnictví firem, které může sloužit k praní špinavých peněz, daňovým únikům nebo korupci. Zákon č. 37/2021 Sb. vstoupil v platnost 1. června 2021 a implementoval evropskou směrnici AML (Anti-Money Laundering Directive).
Podle údajů Ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2023 v Česku přes 570 000 firem a nadací, které měly povinnost své skutečné majitele do evidence zapsat. Z toho 87 % subjektů povinnost splnilo, zbytek riskuje pokuty až 500 000 Kč nebo nemožnost vyplácet dividendy.
Jak funguje přístup do registru v praxi?
Teoreticky by měl být přístup k informacím o skutečných majitelích firem jednoduchý a otevřený. Realita je však odlišná. Registr je dostupný online na webu Ministerstva spravedlnosti, ale pouze v omezeném režimu. Veřejnost má nárok vidět jen základní údaje – jméno, stát bydliště a podíl na firmě. Podrobnější informace jsou přístupné jen oprávněným osobám, jako jsou orgány činné v trestním řízení, soudy nebo například banky při ověřování klientů.
Při vlastním pokusu dostat se do evidence jsme narazili na několik zásadních překážek: - Vyhledávání funguje pouze podle jména firmy nebo IČO, ne podle jména fyzické osoby. - Výsledky jsou často neúplné, zaměnitelné nebo chybně zapsané. - Některé firmy (zejména menší nebo starší) v registru vůbec nejsou, protože povinnost zápisu nesplnily nebo je vedení firem ignoruje. - Při pokusu získat detailnější informace je nutné se přihlásit přes identitu občana (například eObčanka nebo bankovní identita) a doložit důvod zájmu, což běžný uživatel často nezvládne.Srovnání: Jak jsou na tom podobné registry v dalších zemích?
Evropská unie požaduje, aby členské státy měly veřejně přístupné registry skutečných majitelů. Realizace se však výrazně liší. V některých zemích (například Dánsko, Velká Británie nebo Slovensko) je přístup zcela otevřený, v jiných je přístup omezený a zpoplatněný. Česká republika je někde mezi – základní informace jsou zdarma, ale detailní přístup je ztížený.
| Země | Přístupnost registru | Roční počet dotazů (2023) | Zpoplatnění |
|---|---|---|---|
| Česká republika | Omezený, základní info zdarma | cca 1,1 milionu | Ne |
| Slovensko | Veřejný, kompletní info | cca 750 000 | Ne |
| Velká Británie | Veřejný, kompletní info | přes 10 milionů | Ne |
| Rakousko | Omezený, autorizace nutná | cca 300 000 | Ano (od 1 €) |
Z tabulky je zřejmé, že zájem veřejnosti o tyto údaje je značný. Otevřenější registry mají vyšší návštěvnost a vedou k větší transparentnosti. Například britský Companies House využívají novináři, investigativci i běžní občané, což významně komplikuje život podvodníkům.
Technologické a právní překážky: Proč je přístup tak složitý?
Při testování českého registru jsme narazili i na technické potíže. Webová aplikace Ministerstva spravedlnosti je často přetížená, výsledky vyhledávání jsou pomalé a u některých subjektů se informace vůbec nezobrazily. Také nás překvapilo, že některé údaje nejsou aktualizované – například vlastník firmy, který podle obchodního rejstříku zemřel v roce 2022, byl v evidenci stále uveden.
Další komplikací je právní výklad ochrany osobních údajů. Po rozhodnutí Soudního dvora EU z listopadu 2022, který částečně zrušil povinnost absolutní veřejnosti registru, začaly některé státy (včetně ČR) přístup omezovat. Argumentem je ochrana soukromí a bezpečnost skutečných vlastníků. V praxi to však znamená, že běžná kontrola vlastnické struktury firmy je pro občana téměř nemožná.
Konkrétní případy: Když hledáte skutečného vlastníka
Pokusili jsme se zjistit vlastníky několika firem, které se v minulosti objevily v médiích kvůli podezřelým transakcím nebo napojení na politiku. Například u firmy XY s ročním obratem 3 miliardy korun evidence uváděla pouze neprůhlednou strukturu s několika právnickými osobami, jejichž skutečné vlastníky nebylo možné dohledat. Někdy byl jako skutečný majitel zapsán pouze „statutární zástupce“, což je v rozporu se smyslem zákona.
Podle analýzy Transparency International z roku 2023 až 15 % firem v evidenci skutečných majitelů vykazuje nesrovnalosti nebo zjevné chyby. To znamená, že stovky tisíc firem v Česku stále nejsou úplně transparentní, ať už z důvodu nedbalosti, nebo záměrného utajení.
Příklad z praxe: Český novinář se snažil odhalit majitele firmy, která vyhrála státní zakázku za 250 milionů Kč. I přes několik hodin práce a využití všech dostupných databází se mu nepodařilo zjistit konečného vlastníka – informace končily u právnické osoby registrované na Seychelách.
Co by pomohlo větší transparentnosti a snadnému přístupu?
Odborníci na transparentnost doporučují několik kroků, které by zlepšily funkčnost evidence skutečných majitelů:
1. Zpřístupnit veřejnosti širší okruh údajů, podobně jako je tomu v Británii nebo na Slovensku. 2. Zavést automatickou kontrolu údajů mezi obchodním rejstříkem, registrem skutečných majitelů a dalšími databázemi (například katastr nemovitostí). 3. Zjednodušit technické rozhraní aplikace a umožnit vyhledávání podle různých parametrů (např. jména osoby, adresy, propojení firem). 4. Pravidelně aktualizovat data a vymáhat sankce za nesplnění povinností. 5. Posílit kontrolu falešných nebo záměrně zkreslených údajů.Podle statistik Ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2023 uděleno pouze 650 pokut firmám za nesplnění povinnosti zápisu skutečného majitele, přestože nesrovnalosti se týkají desetitisíců subjektů.
Shrnutí: Proč je cesta do registru vlastníků firem stále trnitá
Naše zkušenost jasně ukazuje, že ačkoliv evidence skutečných majitelů existuje a formálně plní požadavky evropské legislativy, její praktický přínos pro veřejnost je omezený. Přístup je znesnadněný technicky, právně i obsahově. Skutečná transparentnost vlastnických struktur firem v Česku stále pokulhává za vyspělejšími státy.
Pro běžného občana, novináře nebo podnikatele, který chce ověřit, kdo ovládá konkrétní firmu, je proces často marný a frustrující. Bez razantního zpřístupnění dat, kvalitnější kontroly a modernizace systému zůstane evidence skutečných majitelů jen polovičatým nástrojem v boji proti korupci a praní špinavých peněz.
