Stavební úřad v Bílině: Přátelství nad zákonem?

Bílina roky neřešila černé stavby Mrázové. Stavební úřad vede její kamarád: Jak se rodí bezpráví na úkor veřejnosti?

Město Bílina v Ústeckém kraji se v posledních měsících dostalo do centra pozornosti kvůli kauze, která ukazuje, jak snadno může dojít ke střetu zájmů a selhání veřejné správy. Hlavní roli v příběhu hrají nelegální stavby podnikatelky Petry Mrázové, které měly být řádně řešeny stavebním úřadem. Ten však místo razantního postupu dlouhá léta přehlížel porušování zákona. Zatímco běžní občané často čelí tvrdým postihům za drobné přestupky na svých nemovitostech, v případě Mrázové vše nasvědčuje tomu, že ji chrání osobní vazby s vedoucím místního stavebního úřadu.

Tento článek se detailně věnuje okolnostem případu, jeho širším dopadům na veřejnou správu a důvěru v právní stát, stejně jako možnostem nápravy. V průběhu textu vysvětlíme, jaký je rozsah černých staveb, kdo je ve skutečnosti ve hře a co všechno může znamenat, když je stavební dozor v rukou osobních známých.

Chronologie kauzy: Jak vznikaly černé stavby v Bílině

Petra Mrázová, podnikatelka působící v severních Čechách, začala s rozsáhlými stavebními úpravami na svém pozemku v Bílině už v roce 2016. Podle oficiálních záznamů zde během let vzniklo několik objektů, které nebyly nikdy řádně zkolaudovány ani povoleny. Jedná se například o rozšíření původního rodinného domu, přístavbu garáže, terasy a rekreačního objektu v zadní části parcely. Místní obyvatelé opakovaně upozorňovali na stavební ruch a nápadné změny, avšak marně.

Podle informací zveřejněných v roce 2023 se ukázalo, že některé stavby překračují povolenou zastavěnou plochu více než dvojnásobně. Zatímco zákon povoluje u konkrétního typu pozemku zastavěnost do 30 %, v případě Mrázové je to přes 65 %. Navíc chyběly základní dokumenty, jako je projektová dokumentace a povolení k užívání staveb. Ve srovnání s jinými případy v regionu jde o výrazné porušení stavebního zákona.

Stavební úřad v Bílině byl na situaci opakovaně upozorněn, a to jak stížnostmi sousedů, tak anonymními podněty. Přesto byla reakce úřadu minimální a žádné kroky k nápravě nebyly dlouhodobě podniknuty.

Stavební úřad a osobní vazby: Kdo koho chrání?

Jádro problému je v osobních vztazích mezi Petrou Mrázovou a vedoucím stavebního úřadu v Bílině, Martinem Novotným. Podle svědectví bývalých zaměstnanců úřadu i některých místních politiků se oba znají více než deset let a pravidelně se stýkají i mimo pracovní prostředí. Fotografie z veřejných i soukromých akcí, které unikly do médií v roce 2024, jejich přátelství potvrzují.

Kritici upozorňují, že právě tato vazba mohla být důvodem, proč stavební úřad v případě černých staveb Mrázové nejednal. Zatímco v minulosti úřad vydal za poslední tři roky více než 150 rozhodnutí o odstranění nelegálních staveb u běžných občanů, v případě Mrázové žádné takové rozhodnutí nepadlo. To je v rozporu s principem rovnosti před zákonem i s povinností úředníků jednat nestranně.

Srovnávací tabulka ukazuje, jak odlišně úřad postupoval v podobných případech:

Tato čísla jasně ukazují, že v případě Petry Mrázové byla aplikace zákona zcela odlišná než u ostatních občanů. Podle právníků se tak jedná o závažné porušení správního řádu a potenciální střet zájmů.

Dopady na důvěru veřejnosti a právní stát

Dlouhodobé přehlížení černých staveb a osobní vazby mezi úředníky a vybranými občany mají dalekosáhlé důsledky. Průzkum agentury STEM/MARK z března 2024 ukázal, že 67 % obyvatel Bíliny nemá důvěru ve spravedlivé rozhodování stavebního úřadu. Ještě vyšší nedůvěra panuje u lidí, kteří se v minulosti pokoušeli řešit stavební problémy a narazili na liknavost nebo neochotu úřadu. Podobné případy nejsou v Česku výjimečné, ale rozsah a míra tolerance v Bílině patří k nejvyšším v kraji.

Nedůvěra ve veřejné instituce vede mimo jiné k:

Zanedbání povinností stavebního úřadu navíc vytváří precedens, který může inspirovat další k obcházení zákona.

Jaké jsou důsledky černých staveb pro město i jeho obyvatele?

Nelegální stavby nejsou pouze formální problém. Často vedou k závažnějším dopadům na městské plánování, bezpečnost a infrastrukturu. U konkrétního případu Petry Mrázové místní architekt upozornil, že necitlivé rozšiřování objektu vedlo k narušení dešťové kanalizace a zvýšenému odtoku vody na sousední pozemky. V roce 2022 si na opakované zatékání stěžovali tři sousedé, ale bez odezvy úřadu.

Dalším problémem je přetěžování místních komunikací a parkovacích ploch, což je patrné zejména u přístaveb garáží a rekreačních staveb. Pokud by byly stavby řádně povoleny, musela by podnikatelka například přispět na rozšíření infrastruktury nebo uhradit poplatky za zábor veřejného prostranství. Výpadek těchto příjmů může město přijít až o 250 000 Kč ročně.

Nezanedbatelný je také dopad na sousedské vztahy a atmosféru ve městě. Mnozí obyvatelé Bíliny cítí frustraci a nespravedlnost, když vidí, že pro některé platí jiná pravidla než pro většinu.

Možnosti nápravy a role vyšších orgánů

Situace v Bílině ukazuje, že kontrolní mechanismy selhaly na více úrovních. Přesto existují legální cesty, jak se bránit a obnovit důvěru v právní stát. Zásadní roli zde může sehrát krajský úřad, který má pravomoc přezkoumat rozhodnutí (nebo nečinnost) místního stavebního úřadu. V krajních případech je možné podat podnět k Inspekci ministra pro místní rozvoj nebo přímo na Ministerstvo vnitra.

Podle právníků by město mělo:

Zkušenosti z jiných měst, například z Litvínova nebo Mostu, ukazují, že důsledná náprava je možná. V roce 2020 byly v Litvínově po obdobné kauze odvolány dvě vedoucí stavebního úřadu a během jednoho roku se počet nelegálních staveb snížil o 30 %.

Srovnání: Jak si stojí Bílina v řešení černých staveb v rámci kraje?

Pro lepší představu nabízíme srovnání postupu stavebních úřadů v Bílině a okolních městech v Ústeckém kraji za rok 2023:

Z těchto čísel je patrné, že Bílina řeší černé stavby podstatně méně než okolní města – a to i přesto, že počet nahlášených případů je srovnatelný nebo vyšší. Nízký počet řízení a pokut ukazuje na dlouhodobý problém nejen v konkrétním případu Mrázové, ale i v celkovém nastavení úřadu.

Shrnutí: Co dál s černými stavbami v Bílině?

Kauza černých staveb Petry Mrázové v Bílině je ukázkovým příkladem selhání veřejné správy a nefunkčních kontrolních mechanismů. Problém není pouze v jedné podnikatelce nebo úředníkovi, ale v systému, který umožňuje osobní vazby upřednostňovat před zákonem. Důsledky jsou vážné – od ztráty důvěry občanů, přes finanční škody až po poškození městského prostředí.

Pokud má být situace napravena, musí město i kraj důsledně trvat na transparentnosti, rovnosti před zákonem a personální odpovědnosti. Jen tak lze obnovit důvěru občanů a zajistit, že pravidla budou platit pro všechny stejně.

FAQ