Volby v březnu 2024: ANO jasně vede, STAN překvapuje druhým místem
Jak by vypadala Poslanecká sněmovna, kdyby se volby konaly v březnu 2024? Nejnovější průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi přináší výrazné změny na politické scéně: Hnutí ANO Andreje Babiše by s přehledem vyhrálo se ziskem 34,2 %, zatímco na druhé místo se poprvé v historii posunulo hnutí STAN s výrazným odstupem 13,6 %. Tento vývoj je signálem hlubších proměn nálad české veřejnosti i posunu v preferencích voličů. V tomto článku se podíváme na konkrétní čísla, trendy i možné důsledky takového výsledku pro českou politiku.
Jak vypadá aktuální rozložení sil: Průzkum v číslech
Podle březnového průzkumu agentury Kantar by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest subjektů. Největším překvapením není dominance ANO, ale právě posun hnutí STAN, které poprvé předehnalo ODS. Podívejme se na konkrétní údaje:
| Strana/Hnutí | Výsledek (%) | Porovnání s únorem 2024 |
|---|---|---|
| ANO | 34,2 | +0,9 |
| STAN | 13,6 | +1,1 |
| ODS | 12,1 | -0,8 |
| Piráti | 10,8 | -0,3 |
| SPD | 8,4 | +0,2 |
| KDU-ČSL | 5,2 | +0,1 |
Za povšimnutí stojí, že tradiční strany jako ČSSD (SOCDEM) nebo TOP 09 zůstávají pod hranicí 5 %, která je nutná pro vstup do sněmovny. Ostatní menší strany, včetně komunistů nebo Přísahy, by také zůstaly mimo parlament.
Proč ANO dál sílí: Klíčové faktory úspěchu
ANO pokračuje ve své dominanci už několik let. V březnu 2024 se jeho podpora vyšplhala na 34,2 %, což je o 0,9 procentního bodu více než v únoru. Co stojí za tímto úspěchem? Klíčová je kombinace několika faktorů:
- $1 Bývalý premiér zůstává hlavní tváří hnutí, ať už v roli řečníka v Poslanecké sněmovně, nebo při pravidelných kontaktech s voliči. - $1 ANO se profiluje jako hlavní opoziční síla, ostře kritizuje kroky vlády v energetice, sociální politice i v otázkách inflace. - $1 ANO cílí na voliče jasnými, srozumitelnými hesly a často využívá sociální sítě k šíření svých sdělení. Například Babišův Facebook sleduje přes 300 tisíc lidí. - $1 Podle dat Medianu zůstává u ANO loajalita voličů nad 70 %, což je nejvyšší číslo ze všech politických stran v ČR.Zároveň je patrné, že ANO dokázalo oslovit i část lidí zklamaných z vládních stran nebo těch, kteří se dříve o politiku příliš nezajímali.
STAN poprvé na druhém místě: Co stojí za vzestupem?
Hnutí STAN (Starostové a nezávislí) překvapilo analytiky i veřejnost, když poprvé v historii přeskočilo ODS a stalo se druhou nejsilnější stranou v preferencích. Se ziskem 13,6 % si polepšilo o více než jeden procentní bod oproti únoru. Jaké jsou důvody tohoto růstu?
- $1 Starostové dlouhodobě těží z popularity svých komunálních politiků. Průzkumy ukazují, že v menších městech a obcích je STAN nejsilnější stranou. - $1 Oproti ODS nebo Pirátům působí STAN v očích voličů méně konfliktně a méně zatíženě skandály. Aféra kolem bývalého náměstka Hlubučka z roku 2022 už je pro většinu voličů uzavřená. - $1 STAN se úspěšně prezentuje jako moderní, evropsky orientovaná síla, která prosazuje kvalitní vzdělávání, digitalizaci a podporu podnikání.Příkladem úspěchu STAN je Praha 7, kde starosta Jan Čižinský dlouhodobě získává přes 60 % hlasů v komunálních volbách a jeho styl řízení městské části je často dáván za vzor.
ODS a Piráti: Proč ztrácejí dech?
Zatímco vládní ODS a Piráti patřili krátce po volbách 2021 k hlavním tahounům vládní koalice, v březnovém průzkumu oba subjekty oslabily. ODS si pohoršila o 0,8 procentního bodu na 12,1 %, Piráti klesli na 10,8 %.
Důvody poklesu jsou zřejmé:
- $1 Dlouhodobá vládní odpovědnost s sebou přináší nepopulární rozhodnutí, např. v oblasti rozpočtové konsolidace nebo důchodové reformy. - $1 Veřejné hádky mezi koaličními partnery, například ohledně školného nebo zdanění živnostníků, snižují důvěru voličů. - $1 Po odchodu Ivana Bartoše z čela Pirátů není jasné, kdo stranu povede do příštích voleb. ODS zase čelí vnitřní kritice kvůli stylu vedení Petra Fialy.Podle Medianu je loajalita voličů u ODS v březnu 2024 pouze 54 %, což je výrazně méně než u ANO či STAN.
Menší strany v ohrožení: Kdo zůstává pod čarou?
Kromě šesti zmíněných stran by žádná další politická síla v březnu 2024 nepřekročila pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Přitom ještě před několika lety byly například ČSSD nebo KSČM pevnou součástí parlamentu.
Konkrétní čísla:
- ČSSD: 3,9 % - TOP 09: 3,8 % - Přísaha: 2,6 % - KSČM: 2,2 %Tato čísla ukazují dlouhodobý úpadek tradičních levicových stran. Zároveň se ukazuje, že spojování malých stran (jaké proběhlo v minulosti mezi TOP 09, KDU-ČSL a ODS v rámci SPOLU) je pro překročení pětiprocentní hranice téměř nutností.
Možné důsledky pro povolební uspořádání
Kdyby se výsledky březnového průzkumu promítly do skutečných voleb, znamenalo by to zásadní změnu v rozložení sil ve sněmovně. ANO by bylo suverénně nejsilnější stranou, ale na většinu by samo nestačilo (potřebuje 101 mandátů).
Pokud by ANO chtělo sestavit vládu, muselo by hledat koaličního partnera. S kým by to bylo možné?
| Kombinace | Součet (%) | Reálná šance na koalici? |
|---|---|---|
| ANO + SPD | 42,6 | Ano, programově blízcí |
| ANO + KDU-ČSL | 39,4 | Nepravděpodobné |
| STAN + ODS + Piráti + KDU-ČSL | 41,7 | Možné, ale složité |
S největší pravděpodobností by tak vznikla buď menšinová vláda ANO s tichou podporou SPD, nebo by se ostatní strany musely spojit proti ANO – ale vzhledem k rozdrobenosti a napětí mezi nimi by to bylo velmi komplikované.
Shrnutí: Co únorový průzkum vypovídá o české společnosti
Březnové preference jasně ukazují několik trendů: česká společnost zůstává rozdělená, zároveň roste podpora neideologických, regionálně zakotvených hnutí typu STAN. ANO zůstává dominantní silou, zejména díky své schopnosti oslovit široké spektrum voličů napříč generacemi a regiony. Vládní strany naopak trpí únavou materiálu a vnitřními spory.
Výsledky průzkumu jsou varováním i impulsem pro všechny politické aktéry – jak pro ANO, které musí hledat koaliční partnery, tak pro menší strany, které stojí před otázkou vlastní budoucnosti. Především ale ukazují, jak dynamická a proměnlivá je česká politika těsně před evropskými volbami a s blížícími se řádnými volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2025.
