Moskva počítá zisky z krize na Blízkém východě. Západ však zatím drží kurz
Geopolitické napětí na Blízkém východě v posledních měsících výrazně zamíchalo nejen kartami světové bezpečnosti, ale také globální ekonomikou. Zatímco svět s obavami sleduje eskalaci konfliktů mezi Izraelem, Íránem a jejich spojenci, Moskva v pozadí tiše zvyšuje své zisky – a to nejen díky růstu cen ropy. Západní země však navzdory ekonomickým tlakům zatím drží pevný kurz v podpoře Ukrajiny a v tlaku na Rusko. Jak přesně Moskva profituje z blízkovýchodní krize? Jaké jsou reálné dopady na globální trhy, a co to znamená pro běžné Evropany? Podívejme se detailněji na tento komplexní obraz světové politiky a ekonomiky v roce 2024.
Blízkovýchodní krize: nové trumfy v rukou Ruska
Ruská federace dlouhodobě sleduje s napětím vývoj na Blízkém východě. Konflikt mezi Izraelem a Íránem v dubnu 2024, stejně jako probíhající válka v Gaze, otevřely Moskvě nové příležitosti. Ruská vláda využila chaosu k posílení svých pozic na světových trzích a v OSN. Odborníci upozorňují, že ruské diplomacii se daří prezentovat Rusko jako nepostradatelného hráče při řešení regionálních krizí.
Konkrétní příklad: Po íránském útoku na Izrael v polovině dubna se ropa Brent během jediného týdne vyšplhala na 92 USD za barel, což byl nárůst o 12 % oproti březnu. Právě Rusko, jako jeden z největších exportérů ropy, z této situace těží obrovské dodatečné příjmy. Podle ruského ministerstva financí přiteklo do státní pokladny v prvním čtvrtletí 2024 o 18 % více na ropných daních než ve stejném období předchozího roku.
Zároveň roste také poptávka po ruském plynu, zejména v Asii. Čína a Indie v důsledku západních sankcí nakupují ruskou ropu a plyn se slevou, což však Moskvu netrápí – objem exportu je vyšší a pokladna se plní.
Ekonomické benefity pro Kreml: fakta a čísla
Nejde pouze o růst cen ropy. Ruská ekonomika v době blízkovýchodní krize profituje na několika frontách:
1. $1 V roce 2023 tvořily příjmy z ropy a plynu více než 40 % ruského státního rozpočtu. V prvním čtvrtletí 2024 již podle dat agentury Interfax vývoz ropy z Ruska stoupl meziročně o 11 %. 2. $1 Rusko je největším světovým exportérem pšenice. Nestabilita v oblasti Perského zálivu žene vzhůru ceny obilovin, což ruským exportérům přináší další zisky. 3. $1 Vzestup napětí v regionu znamená také zvýšenou poptávku po ruských zbraních a vojenské technice, zejména v zemích, které nemohou nakupovat západní technologie.Přehled hlavních ekonomických benefitů Moskvy v souvislosti s krizí na Blízkém východě:
| Oblast | Růst (2024 vs. 2023) | Hlavní odběratelé | Odhadovaný přírůstek příjmů |
|---|---|---|---|
| Ropa | +11 % | Indie, Čína, Turecko | +18 mld. USD |
| Plyn | +7 % | Čína, Kazachstán | +6 mld. USD |
| Pšenice | +10 % | Egypt, Turecko, Bangladéš | +3 mld. USD |
| Zbraně | +5 % | Írán, Sýrie, Alžírsko | +2 mld. USD |
Celkově Moskva v roce 2024 očekává zvýšení rozpočtových příjmů z vývozu komodit o více než 25 miliard dolarů oproti předchozímu roku.
Mezinárodní reakce: Západ drží linii, ale s komplikacemi
Navzdory ekonomickým tlakům ze strany Ruska a růstu cen energií zůstává Západ vytrvalý ve své podpoře Ukrajiny a v politice sankcí vůči Rusku. Evropská unie schválila na jaře 2024 už 14. balík sankcí, který se zaměřuje mimo jiné na další oblasti ruského exportu a finanční sektor.
USA oznámily v dubnu 2024 nový balík vojenské pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů. Velká Británie a Německo pokračují v dodávkách zbraní a humanitární pomoci. Nicméně rostoucí ceny energií a potravin už začínají doléhat na evropské spotřebitele – podle Eurostatu se ceny pohonných hmot v EU mezi únorem a dubnem 2024 zvýšily v průměru o 9 %, ceny chleba a pečiva o 5 %.
Zároveň se v některých státech ozývají hlasy volající po zmírnění sankcí a hledání diplomatického řešení. Politická jednota Západu je sice zatím pevná, ale v delším horizontu může být ohrožena ekonomickými důsledky krize.
Ruské geopolitické body: od Sýrie po Perský záliv
Rusko v posledních měsících posiluje svoji přítomnost na Blízkém východě nejen ekonomicky, ale i diplomaticky a vojensky. V Sýrii zůstává ruská armáda klíčovým spojencem režimu Bašára Asada. Vztahy Moskvy s Íránem se nadále prohlubují – v březnu 2024 byla podepsána nová dohoda o vojensko-technické spolupráci.
V regionu Perského zálivu Moskva aktivně jedná se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty o koordinaci těžby ropy v rámci skupiny OPEC+. Právě zde se Rusku daří ovlivňovat globální ceny energií a tím nepřímo tlačit na západní vlády.
Významným nástrojem je také ruská propaganda, která v arabském světě posiluje narativ o “neupřímnosti” Západu a prezentuje Moskvu jako stabilního partnera. Podle výzkumu Arab Barometer vzrostla pozitivní image Ruska mezi obyvateli Blízkého východu mezi lety 2022 a 2024 o 17 %.
Co to znamená pro Evropu a světové trhy?
Zvýšené napětí na Blízkém východě a ruský profit z této situace mají konkrétní dopady na evropské domácnosti i firmy. Inflace v eurozóně v dubnu 2024 dosáhla 3,1 % ročně, což je nejvyšší hodnota za posledních 12 měsíců. Dovážená energetická závislost EU na Rusku sice od roku 2022 klesla o více než 50 %, ale v některých zemích (například Maďarsko či Slovensko) stále tvoří ruský plyn a ropa většinu spotřeby.
Firmy v Evropě čelí rostoucím nákladům na výrobu i dopravu. Některé automobilky například oznámily krátkodobé odstávky kvůli nedostatku dílů a zvýšeným logistickým nákladům. Zároveň stoupají ceny základních potravin – na českém trhu například cena pšeničné mouky meziročně vzrostla z 14 na 18 Kč za kilogram.
Na globálních trzích se zvyšuje volatilita. Index S&P 500 během dubna 2024 kolísal v rozmezí 6 %, což je dvakrát více než průměrná volatilita v předchozích letech. Investoři se obávají další eskalace konfliktu a s tím spojeného růstu cen energií.
Srovnání: Dopady krize na vybrané země
Abychom lépe porozuměli konkrétním dopadům blízkovýchodní krize a ruských zisků, nabízíme srovnání situace v některých klíčových státech:
| Země | Dopad na ceny pohonných hmot (2024) | Podíl ruské ropy/plynu na spotřebě | Politická reakce |
|---|---|---|---|
| Česká republika | +8,5 % | cca 40 % (plyn), 15 % (ropa) | Důraz na diverzifikaci, podpora sankcí |
| Německo | +10,1 % | cca 25 % (plyn), 10 % (ropa) | Investice do LNG, podpora Ukrajiny |
| Maďarsko | +7,3 % | cca 80 % (plyn), 60 % (ropa) | Opatrný postoj k sankcím, hledání výjimek |
| Francie | +6,8 % | cca 5 % (plyn), 3 % (ropa) | Silná politická jednota, podpora sankcí |
| Indie | +4,2 % | cca 35 % (ropa) | Využívá levnější ruskou ropu, neutrální postoj |
Z tabulky je patrné, že dopady nejsou v Evropě rovnoměrné. Nejvíce jsou zasaženy země s vysokou závislostí na ruských dodávkách.
Shrnutí: co dál s ruskými zisky a západní strategií?
Blízkovýchodní krize v roce 2024 přináší Moskvě značné ekonomické i geopolitické výhody. Růst cen energií, zvýšená poptávka po ruských komoditách a posílení pozic na mezinárodní scéně umožňují ruské vládě lépe čelit tlakům západních sankcí.
Západní země však zatím drží pevný kurz v podpoře Ukrajiny a omezování ruského vlivu. Dlouhodobé dopady na evropské spotřebitele a firmy však mohou tuto strategii postupně oslabovat – zvlášť pokud se konflikt na Blízkém východě protáhne a ceny energií zůstanou vysoké.
Klíčovou otázkou příštích měsíců tak bude, zda Západ dokáže udržet jednotu a najít cesty, jak minimalizovat negativní dopady na vlastní obyvatelstvo, aniž by ustoupil ruskému tlaku.
