Kontroverzní rozhodnutí ČT: Proč nebude odvysílán film Sbormistra
V českých médiích v posledních týdnech rezonuje rozhodnutí České televize (ČT) nezařadit do vysílání dokumentární film „Sbormistra“, který se věnuje citlivému tématu zneužívání mladistvých v prostředí dětských pěveckých sborů. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce nejen mezi účastníky natáčení, ale i v široké veřejnosti. Zatímco řada sboristek rozhodnutí vítá s odkazem na ochranu obětí a traumatizující obsah, jiní kritizují ČT za údajné obcházení palčivých témat.
V tomto článku se podrobně podíváme na příčiny a okolnosti tohoto kroku, reakce zúčastněných, širší kontext podobných případů, ale i na to, jak se v České republice pracuje s tématy zneužívání v uměleckém prostředí. Přinášíme také fakta, čísla a srovnání s obdobnými případy v zahraničí.
O čem měl být film Sbormistra a proč vznikl?
Dokumentární film „Sbormistra“ se měl původně stát součástí cyklu investigativních pořadů, které Česká televize pravidelně zařazuje do svého vysílání. Režisérka filmu, Klára Tasovská, v něm zpracovala výpovědi několika bývalých členek dětského pěveckého sboru, které otevřeně hovořily o svých zkušenostech se zneužíváním a šikanou ze strany sbormistra.
Podle dostupných informací bylo do natáčení zapojeno více než 10 žen, které ve filmu vystupují anonymně – jejich hlas a tvář jsou digitálně upraveny kvůli ochraně identity. Film vznikal více než dva roky a jeho premiéra byla plánována na jaro 2024.
Jedním z hlavních motivů pro vznik filmu byla snaha otevřít diskusi o tabuizovaném tématu, které se týká nejen pěveckých sborů, ale i širšího uměleckého a pedagogického prostředí. Podobné případy se v minulosti objevily například v baletu, sportovních oddílech či dramatických kroužcích.
Rozhodnutí ČT: „Film je traumatizující“ – ochrana obětí nebo cenzura?
V polovině května 2024 Česká televize oznámila, že film „Sbormistra“ nezařadí do vysílání s odůvodněním, že jeho obsah je natolik traumatizující, že by mohl negativně ovlivnit nejen účastníky, ale i širší diváckou veřejnost.
Toto rozhodnutí vyvolalo rozporuplné reakce. Podle vedení ČT bylo klíčové doporučení psychologů, kteří se účastnili příprav a upozorňovali na možné retraumatizace obětí i potenciální vlnu sekundární viktimizace. Podle průzkumu společnosti STEM/MARK z roku 2023 uvádí 62 % obětí sexuálního násilí, že mediální zpracování jejich případu pro ně bylo zdrojem dalšího stresu.
Oproti tomu část veřejnosti a odborníků na média krok ČT kritizovala a hovoří o zbytečné autocenzuře a neochotě otevírat těžká témata. Například mediální expertka MgA. Jana Jandová v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla: „Veřejnoprávní televize má za úkol otevírat společenská témata, i když jsou nepříjemná. Tato rozhodnutí mohou působit jako krok zpět.“
Reakce sboristek: Úleva, ale také rozpaky
Podle informací, které se dostaly do médií, většina žen, jež ve filmu vystupují, rozhodnutí ČT uvítala. V anonymních prohlášeních uvedly, že obávaly se veřejné reakce, stigmatu i dalšího psychického tlaku. Jedna z bývalých členek sboru popsala situaci následovně: „Jsem ráda, že film nešel ven. Už tak je to pro nás těžké. Bála jsem se, jak to přijme rodina a okolí.“
Na druhou stranu se objevily i hlasy, které litují, že veřejnost nebude konfrontována s realitou, jež byla dlouho zametána pod koberec. Podle slov psycholožky PhDr. Martiny Konečné je však důležité respektovat individuální hranice obětí: „Každý prožívá trauma jinak a ne každá oběť je připravena na mediální pozornost.“
Zajímavé je, že Česká televize nabídla možnost interní projekce filmu pro účastníky a odborníky, aby byl zachován terapeutický přínos bez masové publicity.
Podobné případy v Česku i zahraničí: Jak se k tématu staví média?
Téma zneužívání v uměleckých kolektivech není nové. V posledních letech se v Česku i ve světě objevilo několik kauz, které upozornily na slabou ochranu dětí a mladistvých v mimoškolních aktivitách. V roce 2021 například proběhl soud s bývalým sbormistrem Kühnova dětského sboru, který byl obviněn ze zneužívání. Soud však kauzu odložil pro nedostatek důkazů, což vyvolalo vlnu frustrace mezi oběťmi i odborníky.
Ve světě je známý například případ amerického gymnastického týmu, kde lékař Larry Nassar zneužil více než 150 mladých sportovkyň. Mediální zpracování této kauzy (například dokument „Athlete A“ na Netflixu) vedlo k rozsáhlé společenské diskusi a změnám v legislativě.
Pro srovnání, podívejme se na přístup k odvysílání podobných dokumentů v různých zemích:
| Země | Odvysílání kontroverzních dokumentů | Reakce veřejnosti | Následné kroky |
|---|---|---|---|
| Česká republika | ČT film neodvysílala | Rozporuplné, ochrana obětí vs. obvinění z cenzury | Interní projekce, nabídka podpory obětem |
| USA | Netflix odvysílal „Athlete A“ | Silná vlna podpory a solidarity | Změna zákonů, zvýšená ochrana dětí |
| Francie | Arte odvysílalo dokument o zneužívání v baletu | Veřejná diskuse, tlak na změny v institucích | Zřízení krizových linek, školení pedagogů |
Z tabulky je zřejmé, že mediální přístup k podobně citlivým tématům se v jednotlivých zemích liší – někde je odvysílání vnímáno jako nutný krok k nápravě, jinde převažuje ohled na psychickou pohodu obětí.
Co říkají odborníci na práci s traumatizujícími tématy?
Psychologové a odborníci na mediální etiku se shodují, že otázka odvysílání podobných dokumentů je velmi citlivá. Podle dat Asociace dětských psychologů ČR až 70 % obětí sexuálního zneužívání trpí dlouhodobými psychickými následky, jako jsou deprese, úzkosti nebo posttraumatická stresová porucha (PTSD).
Mediální prezentace jejich příběhů může mít dvojí efekt: na jedné straně může pomoci destigmatizovat oběti a přispět ke změně systému, na straně druhé může vést k retraumatizaci a dalšímu zhoršení psychického stavu.
Psycholožka PhDr. Eva Hlaváčková k tomu uvádí: „Média mají moc měnit postoje společnosti, ale zároveň musí být extrémně opatrná, aby neublížila těm, kterých se případ týká.“ Právě proto velká část odborné veřejnosti rozhodnutí ČT chápe a podporuje, byť s výhradami.
Jaká jsou rizika a přínosy mediálního zpracování podobných témat?
Mediální zpracování kauz zneužívání má své nesporné přínosy, ale i rizika. Přinášíme jejich přehled:
| Přínosy | Rizika |
|---|---|
| Destigmatizace obětí | Retraumatizace účastníků |
| Zvýšení povědomí veřejnosti | Sekundární viktimizace |
| Tlak na systémové změny | Možný lynč podezřelých bez soudního rozhodnutí |
| Otevření diskuse o prevenci | Nezvratné zásahy do soukromí |
Je zřejmé, že rozhodnutí o odvysílání či nezařazení podobných pořadů nelze nikdy brát lehkovážně. Vždy je nutné pečlivě zvažovat dopady na jednotlivce i společnost.
Sbormistra ČT neodvysílá: Co dál s tématem zneužívání v kultuře?
Rozhodnutí České televize nezařadit film „Sbormistra“ do vysílání je ukázkou složitosti práce s citlivými tématy v médiích. Zatímco ochrana obětí je nesmírně důležitá, neméně důležité je však téma zneužívání v kulturních institucích nezametat pod koberec.
Podle statistik Ministerstva vnitra je v České republice každoročně nahlášeno přes 700 případů sexuálního zneužívání dětí a mladistvých, přičemž skutečný počet obětí je podle odborníků až desetkrát vyšší. Mediální pozornost a otevřená diskuse mohou přispět k prevenci a lepšímu nastavení ochranných mechanismů.
Do budoucna lze očekávat, že podobné kauzy budou přibývat a média budou muset hledat nové způsoby, jak o nich informovat s maximální citlivostí a respektem vůči obětem. Otevřený dialog mezi tvůrci, psychologickými experty a samotnými oběťmi je klíčem k nalezení vyváženého přístupu.
