Čínské drony natáčely Dukovany. Stát varování nedbal: Rizika, skutečnosti a budoucnost ochrany klíčové infrastruktury
V posledních týdnech otřásla Českou republikou zpráva o tom, že čínské drony bez povolení natáčely v okolí jaderné elektrárny Dukovany. Incident vyvolal silné reakce bezpečnostních expertů, politiků i veřejnosti především proto, že šlo o opakované narušení vzdušného prostoru kolem jedné z nejstřeženějších staveb v zemi. Přestože na podezřelé aktivity upozorňovali pracovníci i obyvatelé okolních obcí už dříve, stát podle dostupných informací situaci podcenil a varování nedbal. Jaké jsou dopady této události? Jaká rizika představují zahraniční drony u strategických objektů? A jak by měla vypadat budoucnost ochrany české kritické infrastruktury?
Co se stalo v Dukovanech: Přehled incidentu
V polovině května 2024 se na veřejnost dostaly informace o opakovaném výskytu čínských dronů v okolí jaderné elektrárny Dukovany. Podle zdrojů z bezpečnostních složek šlo minimálně o tři incidenty, kdy byly bezpilotní letouny s čínskou identifikací zachyceny při natáčení areálu elektrárny a jejího okolí. Obyvatelé obcí Rouchovany a Dukovany hlásili nízko letící stroje už od března, avšak reakce ze strany státu byla podle místních i expertů pomalá.
Závažnost situace podtrhuje fakt, že v okolí Dukovan platí zvýšený stupeň ochrany vzdušného prostoru a jakýkoli let bez povolení je v rozporu se zákonem. Podle zveřejněných údajů měly drony kapacitu přenášet obraz v reálném čase, disponovaly kvalitní optikou a byly schopné létat několik desítek minut bez přistání.
Policie i Bezpečnostní informační služba (BIS) zahájily vyšetřování, avšak konkrétní výsledky zatím nebyly zveřejněny. Odborníci varují, že podobné incidenty nejsou v Evropě ojedinělé. V roce 2023 bylo v Polsku zachyceno přes 150 neautorizovaných letů dronů u vojenských a energetických zařízení, přičemž více než 60 % z nich bylo spojováno se zahraničními subjekty.
Rizika a možné motivace: Proč jsou drony u Dukovan problém
Použití dronů u jaderné elektrárny představuje závažné bezpečnostní riziko hned z několika důvodů. Prvním je možnost špionáže – detailní záběry areálu mohou posloužit k plánování sabotáží, kybernetických útoků i teroristických činů. Drony jsou navíc schopné nést nejen kamery, ale také malé předměty nebo dokonce improvizované výbušniny.
Podle údajů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) došlo v letech 2021-2023 ve světě k 25 zaznamenaným případům zneužití dronů v okolí jaderných zařízení. V 7 případech šlo o průzkum, ve 2 případech o skutečný pokus o narušení bezpečnosti objektu.
Důležité je také poznamenat, že samotné natáčení areálu může představovat porušení zákona na ochranu utajovaných skutečností. Získané záběry mohou být využity k analýze rozmístění bezpečnostních prvků, tras hlídek nebo přístupových cest.
Pro srovnání – v oblastech s vysokým bezpečnostním rizikem, například ve Francii, je zóna ochrany kolem jaderných elektráren stanovena na 5 kilometrů, přičemž veškerý bezpilotní provoz je zde přísně monitorován a často aktivně rušen speciálními systémy.
Jak stát reagoval – a kde selhal
Přestože se incidenty odehrály opakovaně a veřejnost na ně upozorňovala, reakce státu byla podle mnohých odborníků nedostatečná. První hlášení o podezřelých dronových aktivitách přišla už v březnu 2024, avšak k razantnímu zásahu došlo až po medializaci případu v květnu.
Veřejně dostupné informace ukazují, že bezpečnostní složky nebyly dostatečně vybaveny k okamžitému zásahu. Policie i armáda sice disponují rušičkami signálu a dronovými detektory, jejich nasazení však nebylo v danou chvíli možné kvůli administrativním překážkám a chybějící legislativě.
Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) z roku 2022 má Česká republika v oblasti ochrany kritické infrastruktury dlouhodobé rezervy. Z celkových 54 strategických objektů jich pouze 29 disponuje moderními systémy pro detekci bezpilotních letounů. Většina zařízení spoléhá na fyzickou ostrahu a kamerové systémy, které jsou však proti malým dronům často bezmocné.
Tabulka níže ukazuje srovnání vybavenosti vybraných evropských zemí v oblasti ochrany jaderných zařízení proti dronům:
| Země | Počet jaderných elektráren | Ochrana proti dronům (2024) | Počet incidentů s drony (2023) |
|---|---|---|---|
| Francie | 18 | Komplexní detekční a rušící systémy | 5 |
| Německo | 6 | Hybridní systémy, legislativní zákaz | 2 |
| Česko | 2 | Částečná detekce, omezené rušení | 3 |
| Polsko | 0 | Plánované systémy u strategických objektů | 11 |
Z tabulky je patrné, že Česká republika v oblasti ochrany zaostává za technologickými i bezpečnostními standardy, které jsou běžné v západní Evropě.
Čínské drony a globální bezpečnostní hrozby
Značná část levných, ale velmi výkonných dronů pochází z Číny. Například společnost DJI ovládá podle údajů společnosti Drone Industry Insights až 70 % globálního trhu s civilními drony. Právě produkty této firmy byly v minulosti opakovaně používány při narušování vzdušného prostoru u evropských kritických infrastruktur.
Čínské drony jsou často vybaveny pokročilou optikou, mají možnost dálkového ovládání přes mobilní sítě a některé modely umožňují i přenos dat šifrovanými kanály. V posledních dvou letech se objevily obavy, že data sbíraná těmito drony mohou být ukládána na čínských serverech a potenciálně zneužita ke zpravodajským účelům.
V roce 2021 například americké ministerstvo obrany zařadilo několik čínských výrobců dronů na seznam subjektů podezřelých z napojení na čínskou armádu. Podobné kroky zvažuje i Evropská unie. V Česku zatím legislativa konkrétní omezení na původ dronů neobsahuje, což zvyšuje riziko dalších incidentů.
Co lze dělat lépe: Možnosti ochrany strategických objektů
Odborníci na kybernetickou a fyzickou bezpečnost doporučují několik kroků, které by mohly riziko podobných incidentů významně snížit. Prvním krokem je investice do moderních detekčních systémů, které včas rozpoznají neautorizovaný let dronu a umožní jeho sledování či vyřazení z provozu.
Další možností je zpřísnění legislativy, která by umožnila rychlejší zásahy bezpečnostních složek a jasněji definovala povinnosti provozovatelů dronů v blízkosti strategických objektů. K tomu patří i povinnost registrace všech dronů nad určitou hmotnost a povinné vybavení tzv. „geofencingem“, tedy softwarovou zábranou, která zabrání letu do zakázané zóny.
Inspirací mohou být některé státy západní Evropy, kde je u strategických objektů povoleno aktivní rušení signálu nebo dokonce sestřelení neautorizovaných dronů. Například ve Spojeném království byla v roce 2022 instalována síť detekčních radarů a rušiček na všech jaderných elektrárnách, což vedlo ke snížení incidentů o 80 % během prvního roku provozu.
V neposlední řadě je důležitá i osvěta veřejnosti a zaměstnanců strategických zařízení, kteří by měli být schopni včas incident nahlásit a vědět, jak postupovat při podezření na špionážní nebo sabotážní činnost.
Shrnutí: Bezpečnost Dukovan a české infrastruktury do budoucna
Incident s čínskými drony u Dukovan ukázal, že ochrana české kritické infrastruktury proti novým typům hrozeb má výrazné slabiny. Zatímco svět se připravuje na éru bezpilotních technologií a hybridních útoků, Česká republika zaostává jak v technologické vybavenosti, tak v legislativě a koordinaci bezpečnostních složek.
Podle expertů je zásadní, aby stát investoval do moderních obranných systémů, zpřísnil pravidla pro provoz dronů v citlivých oblastech a přijal úzkou spolupráci mezi policií, armádou i správci strategických objektů. Jen tak lze minimalizovat riziko budoucích incidentů, které by mohly ohrozit nejen bezpečnost České republiky, ale i důvěru veřejnosti ve schopnost státu chránit své klíčové zájmy.
Nejde jen o Dukovany – podobné situace se mohou stát zítra v Temelíně, přístavech, letištích nebo na dálničních uzlech. Je čas přestat varování přehlížet a začít jednat.
