Evropa stojí na práci Ukrajinců. Co se stane, až se vrátí domů
Evropa zažívá v posledních letech bezprecedentní příliv pracovních migrantů z Ukrajiny. V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se miliony Ukrajinců vydaly hledat bezpečí a lepší život do zemí Evropské unie. Nešlo však jen o humanitární krizi – ukrajinská pracovní síla se rychle stala jedním z pilířů evropských ekonomik, především v sektorech, které dlouhodobě trpí nedostatkem zaměstnanců.
Odhaduje se, že v roce 2023 žilo a pracovalo v EU přes 4 miliony Ukrajinců. Pracují v logistice, stavebnictví, zdravotnictví, zemědělství i pohostinství. Mnozí z nich se stali nepostradatelnou součástí fungování evropských firem a institucí. Jak ale ukazují aktuální průzkumy a plány na poválečnou obnovu Ukrajiny, může se situace brzy zásadně změnit. Co by znamenal hromadný návrat Ukrajinců do vlasti pro evropský trh práce i pro samotnou Ukrajinu?
Ukrajinci v Evropě: Neviditelní tahouni ekonomik
Ukrajinci tvoří největší skupinu pracovníků ze zemí mimo EU, kteří v Evropě působí. Například v Polsku, které je nejčastější destinací, žije podle polského statistického úřadu přes 1,5 milionu Ukrajinců. V České republice bylo v roce 2023 registrováno přes 330 tisíc ukrajinských pracovníků, což je více než 6 % celé pracovní síly země. Německo eviduje více než 1 milion ukrajinských uprchlíků, z nichž třetina pracuje.
Ukrajinci obsazují zejména pozice, o které není mezi místními velký zájem – jde o fyzicky náročné nebo špatně placené práce, často ve výrobě, stavebnictví, logistice nebo sezónním zemědělství. Podle údajů OECD až 47 % Ukrajinců v EU pracuje na pozicích, pro které jsou překvalifikovaní. Jejich přínos evropským ekonomikám je ale nepopiratelný: například v Polsku by bez nich došlo k okamžitému výpadku v celé řadě průmyslových odvětví.
Ekonomové odhadují, že jen v roce 2022 přispěli ukrajinští pracovníci v EU na daních a odvodech částkou přes 12 miliard eur. Zároveň však posílají významnou část svých výdělků domů – v roce 2023 šlo podle Světové banky o 17 miliard dolarů remitencí, což tvořilo více než 15 % HDP Ukrajiny.
Poválečná obnova Ukrajiny: Silný tah na návrat
S postupným posunem fronty a diskusí o poválečné obnově Ukrajiny se objevuje nový fenomén: silná poptávka po pracovních silách právě na Ukrajině. Tamní vláda, podporovaná EU i světovými institucemi, plánuje obrovské investice do infrastruktury, obnovy měst, průmyslu i zemědělství. Očekává se, že bude potřeba až 4 miliony nových pracovních míst v horizontu pěti let po konci války.
Ukrajinské firmy, samosprávy i stát proto intenzivně komunikují s diasporou a nabízejí řadu pobídek pro návrat – například daňové úlevy, zvýhodněné půjčky na bydlení či podnikání, či dokonce státní příspěvky na relokaci. Podle průzkumu agentury Rating z května 2024 má zájem se po skončení války vrátit až 60 % ukrajinských uprchlíků, pokud budou mít práci a podmínky pro život.
V této souvislosti je klíčová otázka, zda Evropa dokáže bez ukrajinských pracovníků udržet svůj současný ekonomický výkon.
Evropský trh práce bez Ukrajinců: Riziko strukturální krize
Odchod ukrajinských pracovníků by zasáhl nejvíce ty sektory, kde je už dnes největší nedostatek lidí. Například v českém stavebnictví tvoří Ukrajinci podle Hospodářské komory ČR až 30 % všech zaměstnanců na stavbách. V německém zemědělství a logistice je situace podobná – ukrajinští sezonní pracovníci sklízí až 40 % úrody zeleniny a ovoce.
Podle analýzy poradenské společnosti PwC by masivní odliv ukrajinských pracovníků z vybraných evropských zemí znamenal pokles HDP o 1,5–2 % ročně, a to už v prvním roce po jejich odchodu. V některých regionech by mohl být dopad ještě větší – například v polských regionech s vysokým podílem průmyslu by se nezaměstnanost mohla zvýšit o 3–4 procentní body.
Níže je přehledný srovnávací přehled klíčových sektorů a podílu ukrajinských pracovníků v některých evropských zemích:
| Země | Sektor | Podíl Ukrajinců (%) | Možný dopad při odchodu |
|---|---|---|---|
| Polsko | Průmysl & logistika | 25 | Výpadky výroby, zpoždění dodávek |
| Česko | Stavebnictví | 30 | Růst cen, zpožděné projekty |
| Německo | Zemědělství | 20–40 (sezonní) | Nezpracovaná úroda, růst cen potravin |
| Itálie | Péče & zdravotnictví | 15 | Snížená dostupnost péče |
Evropské firmy by byly nuceny hledat nové pracovníky mimo EU, například v Asii nebo Africe, což by přineslo další výzvy – jazykové, kulturní i administrativní.
Ukrajina: Šance na ekonomický zázrak, nebo risk selhání?
Návrat několika milionů Ukrajinců by mohl být pro zemi po válce obrovskou příležitostí, ale i výzvou. Ukrajinci žijící v EU často získali cenné zkušenosti, know-how i jazykové znalosti, které mohou přenést do obnovy vlastní země. Pokud stát nastaví správné podmínky, může tento "reverzní brain drain" přispět k modernizaci ekonomiky, digitalizaci i růstu produktivity.
Podle odhadů Národní banky Ukrajiny by návrat 2 milionů pracovně aktivních Ukrajinců mohl zvýšit HDP v prvních třech letech po válce o více než 10 %. Zároveň by ale rychlý návrat znamenal obrovský tlak na infrastrukturu, školství, zdravotnictví i bydlení – bez masivních investic hrozí přetížení systému a možné sociální napětí.
Klíčovou roli proto budou hrát evropské fondy, západní investoři i nové technologie. Ukrajinská vláda plánuje do roku 2030 investovat přes 750 miliard dolarů do obnovy, z čehož až 20 % půjde na rozvoj lidského kapitálu.
Evropská reakce: Jak (ne)přijít o pracovní sílu
Evropské státy si uvědomují, že bez ukrajinských pracovníků budou muset razantně změnit svou migrační i pracovní politiku. V některých zemích se už nyní rozbíhají programy na zvýšení atraktivity práce pro místní obyvatele, automatizaci a robotizaci výroby, nebo na aktivní nábor pracovníků z jiných zemí.
Například Německo v roce 2024 spustilo novou strategii pro pracovní migraci z Balkánu, Indie a severní Afriky. Česká republika navyšuje kvóty pro pracovníky z Mongolska, Filipín nebo Vietnamu. Itálie a Španělsko zvažují legalizaci pobytu pro stovky tisíc nelegálních pracovníků, aby zmírnily akutní nedostatek v zemědělství a službách.
Zároveň však evropské země čelí tlaku na zlepšení pracovních podmínek a platů v oborech, o které je mezi místními menší zájem. Tato změna by mohla dlouhodobě zvýšit atraktivitu práce pro domácí pracovníky, ale znamenala by i růst nákladů a cen pro spotřebitele.
Co čeká Evropu a Ukrajinu v příštích letech?
Vše nasvědčuje tomu, že návrat Ukrajinců domů nebude skokový, ale postupný proces, který ovlivní řada faktorů: bezpečnostní situace, rychlost obnovy, nabídka práce i životní úroveň na Ukrajině. I tak je však Evropa na prahu výrazné proměny trhu práce, která může ovlivnit ceny, dostupnost služeb, ale i sociální soudržnost.
Pro Ukrajinu je návrat pracovní síly šancí na zrychlenou obnovu a modernizaci. Pro Evropu výzvou, jak se přizpůsobit novým podmínkám a najít rovnováhu mezi potřebou pracovníků a ochranou vlastního trhu práce. V obou případech půjde o proces, který bude vyžadovat koordinaci, investice a otevřenou komunikaci mezi státy.
Zůstává otázkou, zda Evropa dokáže včas najít nové zdroje pracovní síly, nebo ji čeká období zpomalení růstu, tlak na zvyšování platů a možná i změna v přístupu k migraci.
Závěr
Ukrajinská pracovní síla je v současnosti jedním z klíčových motorů evropských ekonomik, zejména v oborech, které dlouhodobě trpí nedostatkem zaměstnanců. Možný hromadný návrat Ukrajinců domů v souvislosti s poválečnou obnovou Ukrajiny představuje pro Evropu zásadní výzvu. Dopady by pocítily celé sektory, regiony i spotřebitelé. Zároveň by návrat mohl být pro samotnou Ukrajinu motorem k rychlé modernizaci a růstu. Budoucnost obou regionů proto závisí na schopnosti adaptace, vzájemné spolupráce a strategickém plánování.
