Úvod
Rychlobruslení patří v Česku k menším sportům, přesto se díky Martinu Sáblíkové stalo fenoménem. Její kouč Petr Novák dlouhodobě bojuje za výstavbu moderní haly, která by umožnila českým závodníkům trénovat v důstojných podmínkách. Po nedávném jednání s ex-premiérem Andrejem Babišem prohlásil, že nová hala není sci-fi. Téma nové rychlobruslařské haly rezonuje nejen mezi sportovci, ale i v politických kruzích a veřejnosti. Proč je hala tak zásadní, jaké jsou reálné šance na její vznik a co by změnila pro český sport? Přinášíme podrobný pohled na aktuální situaci, fakta, čísla a argumenty, které určují dynamiku této debaty.
Potřeba rychlobruslařské haly: Proč je klíčová?
Čeští rychlobruslaři dosahují světových výsledků navzdory tomu, že nemají špičkové domácí zázemí. Martině Sáblíkové, několikanásobné olympijské vítězce, i jejím následovníkům chybí možnost pravidelného tréninku na ledové dráze v ČR. Všechny dosavadní úspěchy vznikly díky tréninkům v zahraničí — Sáblíková většinu přípravy absolvuje v Inzellu, Heerenveenu nebo Collalbu.
Podle statistik Českého svazu rychlobruslení (2023) trénuje 90 % českých závodníků pro dlouhé tratě v zahraničí. Náklady na cestu, ubytování a pronájmy ledu každoročně převyšují 12 milionů korun. Děti a mladí závodníci jsou často nuceni volit mezi školou a sportem, neboť cestování za tréninky je časově i finančně velmi náročné.
Nová hala by znamenala:
- výrazné snížení nákladů na přípravu,
- lepší podmínky pro výchovu mládeže,
- možnost pořádat mezinárodní závody a zvýšit prestiž českého rychlobruslení.
Jednání s politiky: Co se změnilo po schůzce s Babišem?
Petr Novák, dlouholetý trenér Martiny Sáblíkové, se v dubnu 2024 setkal s Andrejem Babišem, bývalým premiérem a vlivným politikem. Téma nové rychlobruslařské haly bylo jedním z hlavních bodů jednání. „Nová hala už není sci-fi. Máme konkrétní návrh, jasně spočítané náklady a politickou vůli napříč stranami,“ uvedl Novák po schůzce.
Ačkoliv Babiš není aktuálně ve vládě, jeho podpora může být klíčová pro získání státní dotace a prosazení projektu v Poslanecké sněmovně. Podle Nováka je ve hře několik lokalit, nejčastěji se mluví o Praze, Brně a Ostravě. „Po letech slibů a neúspěšných pokusů už konečně vidíme světlo na konci tunelu,“ dodal Novák.
Rozpočet projektu se pohybuje mezi 900 miliony a 1,2 miliardy korun. Zástupci českého sportu i politici se shodují, že investice je srovnatelná s jinými sportovními stavbami v posledních letech — například Národní sportovní centrum v Brně stálo přes 750 milionů korun.
Ekonomický a společenský přínos nové haly
Výstavba rychlobruslařské haly není jen investicí do elitního sportu. Přináší i významný multiplikační efekt pro českou ekonomiku a společnost. Podle analýzy agentury KPMG by stavba mohla vytvořit až 400 pracovních míst během výstavby a dalších 60 při běžném provozu. Očekávaná návratnost investice je 8–12 let díky pořádání mezinárodních akcí, navýšení sportovní turistiky a rozvoji mládežnického sportu.
Důležitým argumentem je také možnost pořádat evropské či světové šampionáty. V současnosti se v Česku žádné takové akce nekonají — chybí odpovídající zařízení. Přitom například mistrovství světa v rychlobruslení v nizozemském Heerenveenu v roce 2023 přilákalo přes 35 tisíc diváků a generovalo více než 4 miliony eur pro místní ekonomiku.
Srovnání přínosů rychlobruslařské haly s jinými sportovními stavbami:
| Stavba | Investice (mil. Kč) | Počet akcí ročně | Ekonomický přínos/rok (mil. Kč) |
|---|---|---|---|
| Plánovaná hala rychlobruslení | 900–1200 | 10–15 | 60–100 |
| O2 Arena Praha | 870 | 100+ | 700+ |
| Národní sportovní centrum Brno | 750 | 40–50 | 100–150 |
Inspirace ze zahraničí: Jak to funguje v Nizozemsku a Norsku
České rychlobruslení dlouhodobě soupeří s podmínkami v zemích, kde je tento sport prioritou. Nizozemsko má 7 krytých ledových oválů, Norsko 4. Tyto haly neslouží jen špičkovým sportovcům, ale i veřejnosti a školám. Například hala Thialf v Heerenveenu je otevřená 10 měsíců v roce a ročně ji navštíví přes 300 000 lidí.
V Norsku je běžné, že haly kombinují rychlobruslařský ovál s hokejovými plochami a fitness centry. To maximalizuje využití a ekonomickou efektivitu. Z těchto modelů čerpá i český návrh: plánuje se multifunkční zařízení, které by sloužilo nejen rychlobruslařům, ale i krasobruslařům, hokejistům a veřejnosti.
Nizozemská vláda i soukromý sektor dlouhodobě podporují výstavbu sportovní infrastruktury. V roce 2022 investovalo Nizozemsko do rekonstrukcí a výstavby sportovišť přes 2,4 miliardy eur. Výsledkem je dominance jejich závodníků na každé olympiádě — v Pekingu 2022 získali nizozemští rychlobruslaři 12 medailí.
Budoucnost českého rychlobruslení: Co vše by hala změnila?
Nová hala by znamenala zásadní zlom v historii českého rychlobruslení. Díky ní by mladí sportovci mohli trénovat doma, nebyli by závislí na drahých zahraničních pobytech a český svaz by mohl systematicky rozvíjet mládežnickou základnu. Podle údajů z Národní sportovní agentury má rychlobruslení v ČR registrováno jen 350 aktivních členů, v Nizozemsku je to přes 20 000.
Hala by umožnila: - pravidelné tréninky pro děti a dorost, - pořádání domácích soutěží a mezinárodních závodů, - masové rozšíření sportu mezi veřejností (veřejné bruslení, školy), - lepší podmínky pro další generaci olympioniků.Martina Sáblíková i její trenér opakovaně upozorňují, že bez kvalitního zázemí může úspěch českého rychlobruslení zcela vyprchat. „Momentálně jsme světovou špičkou navzdory podmínkám, ne díky nim. Nová hala by mohla českému rychlobruslení dát úplně nový impuls,“ říká Sáblíková.
Financování a reálné překážky: Kde je problém?
Hlavní překážkou zůstává financování. Rozpočet 900 milionů až 1,2 miliardy korun je pro státní rozpočet citelná položka, zvlášť v době, kdy se škrtá ve všech oblastech. Podle posledních informací by stavba mohla být financována kombinací státní dotace, krajských příspěvků a soukromého kapitálu. Inspirací je model Národního sportovního centra v Brně, kde 60 % investic pokryl stát, 20 % město a kraj a 20 % soukromí partneři.
Další překážkou je výběr vhodné lokality. Praha nabízí nejlepší dopravní dostupnost a mediální pozornost, Brno a Ostrava zase výhodnější pozemky a menší konkurenci ostatních sportů. O definitivním místě by mělo být rozhodnuto do podzimu 2024.
Zásadní je také politická shoda. Projekt podporují sportovní svazy, Národní sportovní agentura a několik vlivných poslanců napříč spektrem. Konečný verdikt však bude záviset na tom, zda se pro stavbu najde dostatek finančních prostředků — a zda nebude hala opět odsunuta na neurčito.
Závěr
Výstavba rychlobruslařské haly v Česku se konečně posunula z říše nesplnitelných slibů do reálné roviny. Díky osobnímu nasazení trenéra Nováka, podpoře politických špiček a jasné ekonomické rozvaze má projekt šanci stát se skutečností. Hala by znamenala nejen lepší podmínky pro české sportovce, ale i významný impuls pro sportovní život v celé zemi. Zásadní bude vyřešit financování a vybrat vhodnou lokalitu — pak už by vize moderní haly nemusela být sci-fi, ale realitou příštích let.
