Politický boj o neziskové organizace: Proč se opozice staví proti novele a co je v sázce
Česká politická scéna zažívá v roce 2024 další ostrý střet, tentokrát kvůli novele zákona o neziskových organizacích. Výrok „Tomuhle svinstvu budeme bránit,“ pronesený opozičním poslancem během jednání Sněmovny, rezonuje veřejným prostorem a ukazuje, jak citlivé téma neziskového sektoru v Česku je. Proč novela vyvolala tak prudkou reakci? Jaké změny by přinesla a jaký může mít dopad na každodenní život, občanskou společnost i státní rozpočet? Podívejme se na aktuální fakta, argumenty, čísla i širší souvislosti tohoto sporu.
Co novela o neziskovkách skutečně obsahuje
Vláda předložila novelu zákona o neziskových organizacích, která má podle oficiálního zdůvodnění přinést větší transparentnost do financování těchto subjektů a posílit jejich veřejnou kontrolu. Klíčové body navrhované novely zahrnují:
- Povinnost každoročně zveřejňovat podrobné finanční výkazy a informace o zdrojích financování (včetně darů nad 100 000 Kč) - Povinnost uvádět všechny významné zahraniční dárce a granty - Možnost pozastavení činnosti organizace při opakovaném porušení pravidel transparentnosti - Zpřísnění pravidel pro registraci nových neziskových organizacíPodle Ministerstva spravedlnosti má novela reagovat na doporučení Evropské komise a snížit riziko zneužívání veřejných peněz. Argumentuje se tím, že v roce 2023 šlo na neziskový sektor z veřejných rozpočtů kolem 17,5 miliardy Kč, což je o 12 % více než v roce 2019.
Argumenty opozice: Proč novela vadí a co je za kritikou?
Opoziční strany napříč politickým spektrem novelu ostře kritizují. Argumentují, že zákon ve svém důsledku omezí svobodné působení občanské společnosti, zavede zbytečnou administrativní zátěž a může být zneužit jako nástroj politického tlaku. Nejčastěji zaznívají tyto výhrady:
1. $1 – Povinnost zveřejňovat detailní informace může malé organizace finančně i časově paralyzovat. Podle neziskových asociací by až třetina menších spolků mohla kvůli náročnosti nových pravidel zaniknout. 2. $1 – Povinné označování „zahraničních agentů“ u organizací s významnými příspěvky ze zahraničí připomíná podle opozice ruskou legislativu a může vést k podezírání a stigmatizaci. 3. $1 – Opozice varuje, že pravomoc pozastavit činnost neziskovky dává státním úřadům příliš velkou moc a otevírá prostor k politickému zneužití.Zatímco vládní koalice tvrdí, že novela cílí pouze na zvýšení transparentnosti, opozice ji vnímá jako pokus o omezení vlivu kritických či „nepohodlných“ organizací.
Neziskový sektor v číslech: Kolik stojí stát a co přináší?
V Česku působí přes 140 000 neziskových organizací, z toho více než 25 000 je aktivních ve veřejném prostoru (například v sociální, kulturní či ekologické oblasti). Podle údajů Ministerstva financí obdržely v roce 2023 neziskovky z veřejných zdrojů 17,5 miliardy Kč, což činí přibližně 0,3 % HDP.
Pro srovnání, podíl veřejných výdajů na neziskový sektor v sousedních zemích:
| Země | Roční příspěvek na neziskovky (mld. Kč) | % HDP | Počet neziskových organizací |
|---|---|---|---|
| Česká republika | 17,5 | 0,3 % | 140 000 |
| Slovensko | 6,2 | 0,2 % | 47 000 |
| Německo | 168 | 0,5 % | 600 000 |
| Polsko | 19,4 | 0,4 % | 150 000 |
Neziskové organizace v Česku zaměstnávají více než 110 000 lidí a přispívají k řešení mnoha společenských problémů – od pomoci seniorům, přes práci s dětmi, až po ochranu životního prostředí.
Co říkají samotné neziskovky? Pohled z praxe
Představitelé neziskového sektoru se shodují, že určitou transparentnost považují za důležitou, ovšem navrženou podobu zákona označují za přehnanou a potenciálně nebezpečnou. Například Česká rada dětí a mládeže upozorňuje, že povinné zveřejňování všech dárců nad 100 000 Kč může některé podporovatele odradit a omezit tak příjmy organizace.
Podle Asociace veřejně prospěšných organizací (AVPO ČR) by novela znamenala až 30% nárůst administrativních nákladů pro menší spolky. Předseda AVPO ČR Marek Šedivý v dubnu 2024 uvedl: „Mnoho menších organizací nebude schopno splnit nové povinnosti bez výrazného zvýšení nákladů nebo dobrovolnické práce.“
Zároveň neziskovky upozorňují, že označování organizací s významným zahraničním financováním může poškodit jejich pověst i vztahy s dárci. „V praxi to může znamenat, že organizace zaměřené na lidská práva budou snadněji napadány a zpochybňovány,“ doplňuje právnička Petra Dolejšová ze sdružení Pro bono aliance.
Zkušenosti ze zahraničí: Inspirace nebo varování?
Transparentnost neziskového sektoru je řešena v mnoha evropských zemích, ale způsob regulace se výrazně liší. V některých státech (například v Německu nebo Francii) mají povinnost zveřejňovat finanční zprávy pouze největší organizace s rozpočtem nad určitou hranici, zatímco v Maďarsku a Rusku je povinné označování „zahraničních agentů“ vnímáno jako kontroverzní a represivní.
Evropský soud pro lidská práva v několika rozsudcích (například případ Magyar Helsinki Bizottság vs. Maďarsko, 2021) upozornil, že nadměrná regulace a povinné označování mohou vést k omezení svobody sdružování a zastrašování občanské společnosti.
Zároveň však v řadě států platí přísná pravidla proti praní špinavých peněz a financování terorismu, což je argument, který používá i česká vláda ve prospěch novely.
Jaká jsou možná rizika a přínosy novely?
Podle odborníků novela přináší několik potenciálních přínosů, ale i významná rizika:
- $1 Zvyšuje důvěru veřejnosti v neziskový sektor, usnadňuje dohled nad využitím veřejných peněz a může odhalit případné zneužití dotací. - $1 Hrozí zánik části menších organizací, omezení svobody sdružování a možnost politického zneužití zákona. Negativně může být ovlivněn i objem soukromých darů.Analýza think-tanku Glopolis z března 2024 uvádí, že v Maďarsku po zavedení povinného označování „zahraničních agentů“ klesly příjmy neziskových organizací z darů o 22 % během tří let.
Shrnutí: Co čeká český neziskový sektor?
Debata o novele zákona o neziskových organizacích je zcela zásadní pro budoucnost občanské společnosti v Česku. Novela má své racionální jádro v potřebě posílit transparentnost a důvěru veřejnosti, ovšem její provedení naráží na řadu rizik a obav ze zneužití moci. Opozice avizuje, že udělá vše pro zastavení novely, včetně obstrukcí ve Sněmovně a obratu na Ústavní soud, pokud bude zákon přijat.
Další týdny ukážou, zda se podaří najít kompromisní podobu zákona, která posílí důvěru veřejnosti, aniž by ohrozila svobodu sdružování a existenci menších neziskových organizací. Jisté je, že debata o roli neziskového sektoru bude v české společnosti pokračovat i po tomto sporném návrhu.
