Úvod
V České republice se v posledních letech dostává přijímací řízení na střední školy do popředí veřejného zájmu. Zejména letos dosahuje situace kritického bodu — do prvních ročníků míří rekordní počet uchazečů, ale kapacity škol zůstávají omezené. Děti a jejich rodiče tak čelí stresu, nejistotě a často i frustraci z nepřehledného systému, který stát stále nedokázal efektivně zmodernizovat. Proč je cesta na střední školu pro žáky v roce 2024 tak komplikovaná? Jaké jsou konkrétní dopady přeplněných škol a jak vypadá situace v různých krajích? Tento článek nabízí detailní pohled na aktuální stav přijímacího řízení, jeho slabiny i konkrétní čísla, která ilustrují rostoucí problém.
Nápor deváťáků: Rekordní počty přihlášek a nedostatečné kapacity
Rok 2024 přinesl další vlnu populačně silných ročníků, která zahltila přijímací systém na středních školách. Podle dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) se letos hlásí na střední školy přes 106 000 deváťáků — to je o 9 000 více než v roce 2020 a nejvíce za posledních 15 let. Kapacity středních škol však tomuto trendu zdaleka nestačí.
V některých regionech, například ve Středočeském a Jihomoravském kraji, chybí stovky míst. V Praze je situace ještě palčivější — na gymnáziích připadá v průměru více než 2,6 uchazeče na jedno místo. V některých oborech, jako jsou všeobecná gymnázia nebo zdravotnické školy, je převis ještě větší.
| Kraj | Počet uchazečů (2024) | Volných míst | Průměrný převis (uchazeči/místo) |
|---|---|---|---|
| Praha | 15 200 | 7 800 | 2,6 |
| Středočeský | 13 500 | 8 900 | 1,5 |
| Jihomoravský | 12 000 | 8 100 | 1,48 |
| Moravskoslezský | 11 200 | 10 200 | 1,1 |
Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že zejména v hlavním městě a jeho okolí je tlak na školy extrémní. Ani navýšení kapacit o několik stovek míst, ke kterému letos došlo, situaci zásadně nevyřešilo.
Nepružný systém: Digitalizace přijímaček, která zatím nezabírá
Jednou z hlavních novinek letošního roku byla digitalizace přijímacího systému. Systém DiPSy (Digitální přihlášky na střední školy) měl podle ministerstva zjednodušit proces a zajistit větší transparentnost. Skutečnost však ukázala, že technická novinka nestačí vyřešit zásadní problém — nedostatek míst.
Ačkoliv systém usnadnil administrativu a umožnil podat až tři přihlášky najednou, rodiče i žáci často naráželi na technické potíže, špatnou informovanost nebo komplikace při zadávání priorit. Podle průzkumu společnosti PAQ Research z dubna 2024 mělo 41 % rodičů problém s vyplněním digitální přihlášky, 23 % respondentů si muselo vypomoci papírovou cestou.
Navíc digitalizace nezměnila základní nevyváženost — počet zájemců dramaticky převyšuje nabídku škol, zvláště u atraktivních oborů. Mnoho dětí, které v minulých letech při neúspěchu ve dvou kolech přijímaček získaly místo v dalším kole nebo na jiné škole, letos takovou šanci nemá.
Psychická zátěž: Stres a nejistota pro děti i rodiny
Přijímací řízení na střední školy se z nárůstu počtu uchazečů proměnilo v psychologickou zkoušku nejen pro děti, ale i jejich rodiče. Podle údajů Linky bezpečí vzrostl v období přijímacích zkoušek počet hovorů týkajících se stresu a úzkostí spojených s přijímačkami o 38 % oproti běžnému průměru.
Děti často cítí tlak nejen na výsledek testů z matematiky a češtiny, ale i na správnou volbu školy, která může zásadně ovlivnit jejich budoucnost. Pro mnoho z nich je neúspěch v přijímačkách první velkou životní prohrou, se kterou se těžko vyrovnávají.
Rodiče zase musí čelit složitým rozhodnutím — zda riskovat a podat přihlášky jen na prestižní gymnázia s největší konkurencí, nebo zvolit bezpečnější, ale méně žádanou školu. Situaci komplikuje i fakt, že výsledky přijímaček jsou často známé až několik týdnů po jejich konání, což prodlužuje období nejistoty.
Nerovnost šancí: Rozdíly mezi regiony i sociálními skupinami
Jedním z největších problémů současného systému je nerovnost šancí. Zatímco v některých krajích je nabídka škol dostatečná, v jiných bojují rodiny o každé místo. Velkou roli hrají i sociální faktory.
Podle analýzy České školní inspekce z roku 2023 mají žáci z rodin s vyšším socioekonomickým statusem dvakrát větší šanci dostat se na víceleté gymnázium než jejich vrstevníci z méně podnětného prostředí. Šance na přijetí se liší také podle regionu — například v Karlovarském kraji připadá na jedno místo na gymnáziu pouze 0,9 uchazeče, zatímco v Praze je to více než 2,6.
Nejvíce znevýhodněni jsou žáci z menších měst a venkova. Nedostatek vhodných škol v okolí je nutí dojíždět, což může být finančně i časově náročné. Navíc často chybí kvalitní přípravné kurzy nebo podpora, kterou si mohou dovolit rodiny ve velkých městech.
Dopady na kvalitu vzdělávání i společnost
Dlouhodobě přehlížený problém kapacit a nevyváženosti systému má zásadní dopady na vzdělávací úroveň celé generace. Vysoká konkurence a tlak na výkon nutí děti memorovat testové otázky místo rozvoje kritického myšlení. Školy jsou nuceny snižovat laťku přijímacích zkoušek, aby vůbec naplnily třídy, což může vést ke snižování kvality výuky.
Podle dat OECD z roku 2022 má Česko jeden z nejvyšších podílů žáků, kteří přecházejí na střední školu již ve 14 letech — konkrétně 34 %, zatímco průměr EU je 19 %. To znamená dřívější specializaci i vyšší riziko špatné volby oboru.
Na celospolečenské úrovni má současná situace i další důsledky. Roste napětí mezi rodiči a školami, objevují se petice a stížnosti na ministerstvo. Z dlouhodobého pohledu hrozí i nedostatek odborníků v některých oborech, protože děti často volí školu podle dostupnosti, nikoli podle svých schopností a zájmů.
Co dělá stát a jaká jsou navrhovaná řešení?
Ministerstvo školství letos reagovalo několika opatřeními: navýšení kapacit u některých oborů, finanční motivace pro školy k otevření více tříd a digitalizace přihlášek. Podle ministryně Mikuláš Bek je však nutné počítat s tím, že situace se stabilizuje nejdříve za 3 až 4 roky, až odezní populační vlna.
Odborníci i rodiče volají po systémových změnách: flexibilnější otevírání nových tříd, lepší regionální plánování, rozvoj méně atraktivních, ale žádaných oborů (například technických), a také úprava přijímacích testů, aby zohledňovaly více typů dovedností.
Některé kraje již experimentují s pilotními projekty — například v Plzeňském kraji letos otevřeli dvě nová všeobecná gymnázia, v Olomouckém kraji zvyšují kapacity středních odborných škol. Zatím jde ale spíše o dílčí řešení, která celkový trend nezastaví.
Závěr
Přijímací řízení na střední školy v roce 2024 je pro tisíce českých rodin obrovskou zkouškou nervů, trpělivosti a mnohdy i finančních možností. Stát sice učinil první kroky k modernizaci systému, ale hlavní problém — nedostatek míst a nerovnost šancí — přetrvává. Pokud se nepodaří rychle a systémově navýšit kapacity škol a zohlednit regionální odlišnosti, budou i v příštích letech děti a jejich rodiče čelit stejnému stresu a nejistotě. Cesta na střední školu tak zůstává pro mnoho dětí zbytečně složitá a často i nespravedlivá.
