Úvod: Proč dnes (ne)jezdí Češi na Blízký východ?
V posledních měsících rezonují v českých médiích i diplomatických kruzích varování před cestami na Blízký východ, zejména do Íránu. Český diplomat Martin Dvořák, působící na Ministerstvu zahraničních věcí, nedávno potvrdil, že v současnosti eviduje česká ambasáda v Teheránu pouze jednoho občana ČR pobývajícího přímo na íránském území. V kontextu rostoucího napětí a nevyzpytatelné bezpečnostní situace v regionu se jedná o zcela mimořádnou skutečnost – a také jasný signál, že běžné cesty, turistika i obchod na Blízkém východě se dramaticky proměnily.Jaké jsou aktuální důvody těchto změn? Co přesně dnes českým občanům na Blízkém východě hrozí a proč se doporučuje oblast raději vůbec nenavštěvovat? V následujícím článku se podrobně podíváme na současnou situaci, statistiky, příběhy a doporučení, která se týkají cestování Češek a Čechů do této části světa.
Aktuální bezpečnostní situace v Íránu a na Blízkém východě
Bezpečnostní situace na Blízkém východě se v první polovině roku 2024 dramaticky zhoršila. Jen v samotném Íránu došlo podle údajů agentury Reuters od ledna do května k více než 80 násilným incidentům s mezinárodním přesahem, včetně útoků na ambasády a únosů cizinců. Region je navíc destabilizován konfliktem v Izraeli a Gaze, obnovenými střety v Sýrii a rostoucím napětím mezi Íránem a západními státy.Podle Ministerstva zahraničních věcí ČR je Írán na seznamu zemí, kam se českým občanům v současnosti výslovně nedoporučuje cestovat. Mezi hlavní rizika patří:
- možnost svévolného zadržení cizinců, včetně občanů EU, - omezený přístup ke konzulární pomoci, - riziko teroristických útoků a demonstrací, - napětí na hranicích a možné uzavírky letišť.V dubnu 2024 Evropská unie oficiálně doporučila všem svým občanům zdržet se cest do Íránu, Sýrie, Libanonu, Izraele a palestinských území. Česká ambasáda v Teheránu potvrdila, že počet Čechů v Íránu klesl na naprosté minimum – v květnu 2024 byl evidován pouze jeden český občan dlouhodobě pobývající v zemi.
Příběh jednoho Čecha v Íránu: Jaké jsou reálné zkušenosti?
Když diplomat Martin Dvořák v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že v Íránu je aktuálně pouze jeden Čech, vyvolalo to debatu o tom, kdo do Íránu vůbec jezdí a proč. Z dostupných informací vyplývá, že oním jediným Čechem je dlouhodobý pracovník zahraniční firmy, který má v zemi rodinu a z pracovních důvodů nemůže odejít.Podle jeho anonymizovaného svědectví je život v Íránu v roce 2024 náročný nejen kvůli bezpečnostnímu riziku, ale i kvůli ekonomickým a společenským omezením. Internet je často blokován, platby zahraničními kartami nefungují, pohyb je pod dohledem a kontakt s evropskými ambasádami je komplikovaný. „Na veřejnosti mluvit česky nebo anglicky může znamenat pozvánku na výslech,“ popsal situaci.
Ostatní Češi, kteří v Íránu pracovali či studovali, zemi během posledních dvou let opustili – buď na základě doporučení zaměstnavatele, nebo po osobní zkušenosti s obtížemi na hranicích. V roce 2022 bylo v Íránu registrováno 25 českých občanů, v roce 2023 už pouze sedm. Letos zůstává jeden.
Jak moc Češi cestovali na Blízký východ v minulosti a dnes?
Blízký východ byl dříve oblíbenou destinací pro cestovatele, dobrodruhy, ale i obchodníky. Nejen Írán, ale i země jako Jordánsko, Izrael, Spojené arabské emiráty nebo Omán lákaly každý rok tisíce Čechů. V roce 2019 navštívilo Írán zhruba 1 500 českých turistů, v Izraeli se v témže roce ubytovalo více než 3 000 Čechů.S nástupem pandemie covidu-19 v roce 2020 však počty dramaticky poklesly a další propad nastal s vypuknutím konfliktu v Gaze v říjnu 2023 a následnými událostmi v Íránu. V roce 2024 je podle cestovních kanceláří i statistik pojišťoven zájem o Blízký východ na historickém minimu.
Pro srovnání přinášíme tabulku počtu cest Čechů do vybraných destinací na Blízkém východě:
| Rok | Írán | Izrael | Jordánsko | SAE (Dubaj) |
|---|---|---|---|---|
| 2019 | 1 500 | 3 200 | 2 100 | 11 000 |
| 2022 | 250 | 1 100 | 800 | 7 500 |
| 2024 (odhad) | 1 | 200 | 150 | 3 000 |
Z tabulky je patrný dramatický pokles, zejména v případě Íránu, kde v květnu 2024 oficiálně pobývá pouze jediný Čech.
Jaká jsou hlavní rizika a proč je doporučeno necestovat?
V posledních měsících se rizika cestování do Íránu a dalších blízkovýchodních zemí zvýšila natolik, že české i evropské úřady doporučují oblast vůbec nenavštěvovat. Hlavní důvody jsou: 1. $1 – V posledních dvou letech byli v Íránu zadrženi občané Německa, Francie, Švédska i Velké Británie. V březnu 2024 byl zadržen také slovenský novinář. Důvodem může být podezření ze špionáže nebo „nevhodné“ chování. 2. $1 – Pokud je Čech v Íránu zadržen nebo se dostane do potíží, možnosti české ambasády jsou omezené. Írán často omezuje kontakt s vězněnými cizinci. 3. $1 – V dubnu 2024 došlo v Teheránu ke dvěma bombovým útokům zaměřeným na veřejná místa. Demonstrace proti vládě jsou často násilně potlačovány. 4. $1 – V Íránu nefungují běžné platební karty, internet je cenzurován a mobilní aplikace západních značek jsou blokovány. 5. $1 – Hranice i letiště mohou být bez varování uzavřeny. V dubnu 2024 bylo několik evropských letů do Teheránu na poslední chvíli zrušeno.Jak reagují české úřady a co radí cestovatelům?
Ministerstvo zahraničních věcí ČR i české ambasády v regionu situaci pozorně sledují a pravidelně aktualizují varování pro cestovatele. Na webu mzv.cz je Írán v nejvyšší kategorii rizika – „Nedoporučuje se cestovat“. Stejné doporučení platí také pro Sýrii, Libanon, Jemen, Irák a v současnosti i pro Izrael a palestinská území.České úřady doporučují:
- Necestovat do zmíněných zemí, pokud to není nezbytně nutné. - Pokud je cesta nevyhnutelná (např. kvůli rodině), registrovat se v systému DROZD a být v kontaktu s ambasádou. - Počítat s tím, že v případě problémů bude návrat do ČR komplikovaný a zdlouhavý. - Nediskutovat na veřejnosti o politice, náboženství ani západních hodnotách. - Sledovat aktuální bezpečnostní informace a řídit se pokyny místních úřadů.Za poslední tři roky Ministerstvo zahraničí evidovalo několik případů, kdy musela ČR vynaložit zvláštní diplomatické úsilí k repatriaci svých občanů z Íránu nebo Libanonu. Mezi lety 2020–2024 došlo ke třem případům nouzové evakuace českých občanů z blízkovýchodních zemí.
Jak vypadá budoucnost cestování na Blízký východ pro Čechy?
I přes aktuální rizika je Blízký východ dlouhodobě atraktivní destinací. Jak ukazují historické statistiky, Češi do regionu jezdili za prací, dobrodružstvím i obchodem. Aktuální bezpečnostní situace však ukazuje, že návrat k normálu může trvat roky.Cestovní kanceláře i pojišťovny v roce 2024 zaznamenaly téměř nulový zájem o zájezdy do Íránu, Sýrie či Libanonu. Velmi omezený je i zájem o Izrael, kde v minulosti například v roce 2019 proběhlo přes 20 skupinových zájezdů z ČR. Dnes jsou všechny zrušeny.
Experti předpokládají, že pokud se situace nezklidní, počet českých turistů v regionu zůstane na minimu i v roce 2025. Některé státy jako Spojené arabské emiráty nebo Katar zůstávají relativně bezpečné, ale i tam je patrný pokles zájmu. Pro obchodníky i diplomaty je situace podobně složitá – většina jednání se odehrává na neutrální půdě v Evropě či Turecku.
Závěr: Kam (ne)cestovat v roce 2024 a proč být opatrní?
Současná situace na Blízkém východě je pro cestovatele mimořádně komplikovaná. Český diplomat Martin Dvořák svým prohlášením o jednom jediném Čechovi v Íránu shrnul realitu, která se týká všech občanů EU: region je nebezpečný, nepředvídatelný a v případě problémů může být návrat domů extrémně náročný.Pokud plánujete cestu na Blízký východ, doporučujeme ji odložit na příznivější časy. Až se situace uklidní, bude region opět lákat svými památkami, přírodou i pohostinností. V roce 2024 však platí: bezpečnost je na prvním místě.
