Schillerová couvá. Nižší daň pro firmy mohou nahradit rychlejší odpisy
V posledních měsících se v české politice intenzivně diskutuje o tom, jak podpořit podniky v době zpomalující ekonomiky a rostoucích nákladů. Jedním z nejvýraznějších návrhů byla plánovaná úprava korporátní daně, tedy daně z příjmů právnických osob. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) však překvapivě oznámila ústup od původní myšlenky snížit sazbu této daně. Místo toho přichází s alternativou: podpora investic skrze rychlejší odepisování majetku. Co to znamená pro podnikatele, státní rozpočet a českou ekonomiku? Pojďme se podívat na detaily návrhu, jeho možné přínosy i rizika.
Jak vypadá současné zdanění firem v Česku?
V České republice platí firmy daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Tato sazba je již několik let stabilní a ve srovnání s jinými zeměmi střední Evropy je zhruba průměrná. Například v Polsku je sazba 19 %, na Slovensku 21 % a v Maďarsku dokonce jen 9 %. Každý rok odvádějí české firmy na této dani přibližně 180 miliard korun (údaj za rok 2023 byl 179,5 miliardy Kč). Daňové příjmy z podnikové sféry tvoří kolem 13 % celkových příjmů státního rozpočtu.
Původní plán vlády byl snížit sazbu daně na 15 %. Podle propočtů Ministerstva financí by tento krok znamenal výpadek příjmů asi 35 miliard korun ročně. To v době vysokého schodku rozpočtu považuje řada odborníků za neudržitelné. Proto přichází ke slovu alternativa v podobě zrychlených daňových odpisů.
Co jsou zrychlené odpisy a proč se o nich mluví?
Odpisy jsou účetní nástroj, kterým si firmy rozkládají náklady na pořízení dlouhodobého majetku (například strojů, technologií či budov) do více let. Standardně se například výrobní zařízení odepisuje 5 až 10 let. Zrychlené odpisy znamenají, že firma si může odečíst větší část hodnoty majetku už v prvních letech pořízení.
Proč je to důležité? Pokud je v ekonomice potřeba podpořit investice, zvýšit chuť firem pořizovat nové technologie či rozšiřovat výrobu, jsou zrychlené odpisy osvědčeným nástrojem. Umožňují totiž firmám krátkodobě snížit daňovou povinnost a zlepšit cash-flow, což zvláště v nejistých časech může být rozhodující.
Ministerstvo financí nyní navrhuje, aby se například majetek první a druhé odpisové skupiny (většina strojů a zařízení) mohl odepisovat jen 1-2 roky místo současných 3-5 let. To by podnikům umožnilo ušetřit na daních až několik miliard korun v prvních letech pořízení investic.
Porovnání: Snížení daně vs. zrychlené odpisy
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi původně plánovaným snížením daně a nově navrženým systémem zrychlených odpisů? Přehledně to ukazuje následující tabulka:
| Kritérium | Snížení sazby daně | Zrychlené odpisy |
|---|---|---|
| Dopad na státní rozpočet | Trvalý výpadek 35 mld. Kč/rok | Krátkodobý výpadek, později návrat |
| Podpora investic | Obecná, pro všechny firmy | Přímá podpora investujících firem |
| Administrativa | Jednoduché snížení sazby | Složitější výpočet odpisů |
| Dopad na malé vs. velké firmy | Rovnoměrný | Výhodnější pro firmy investující do majetku |
| Mezinárodní konkurenceschopnost | Zvyšuje atraktivitu ČR | Méně viditelný efekt navenek |
Z tabulky je zřejmé, že zatímco snížení daně by mělo trvalý a všeobecný efekt, zrychlené odpisy jsou více cílené na firmy, které skutečně investují do rozvoje svého byznysu.
Kdo na změně vydělá a kdo ztratí?
Zrychlené odpisy jsou výhodné zejména pro firmy, které pravidelně investují do modernizace strojů, technologií, dopravních prostředků nebo výstavby. Typicky jde o průmyslové podniky, výrobce, stavební firmy či logistické společnosti. Pro příklad: Středně velká továrna, která pořídí nové zařízení v hodnotě 20 milionů korun, si díky zrychleným odpisům odečte většinu této částky už za 2 roky, což jí může přinést daňovou úsporu přes 3 miliony Kč během krátké doby.
Naopak firmy v sektorech, kde nejsou velké investice do dlouhodobého majetku běžné (např. služby, IT, poradenství), z tohoto opatření příliš profitovat nebudou. Pro ně by bylo výhodnější plošné snížení sazby daně.
Velká debata se také vede o dopadu na malé podnikatele. Ti často nemají dostatek kapitálu na velké investice, takže pro ně nové opatření nemusí být tak přínosné. Podle průzkumu Hospodářské komory z roku 2023 plánuje v následujícím roce investovat do nového majetku pouze 38 % malých firem (do 50 zaměstnanců), zatímco u velkých firem je to přes 70 %.
Ekonomické dopady a zkušenosti ze zahraničí
Podpora firem pomocí zrychlených odpisů není v Evropě novinkou. Například Německo v roce 2020 zavedlo tzv. superodpisy v reakci na covidovou krizi, což výrazně zvýšilo investice do strojů a zařízení (+12 % v roce 2021 oproti předchozímu roku). Podobný přístup zvolilo také Rakousko nebo Velká Británie, která umožňuje „full expensing“ — tedy odepsání celé hodnoty investice v roce pořízení.
V Česku byly zrychlené odpisy využity naposledy v letech 2009–2010, kdy pomohly zmírnit dopady finanční krize. Podle analýzy Ministerstva financí tehdy podnikové investice vzrostly o 6 % meziročně, přičemž nejvíce rostly v automobilovém průmyslu a strojírenství.
Ekonomové upozorňují, že rychlejší odpisy mohou krátkodobě snížit příjmy státního rozpočtu, ale ve střednědobém horizontu se efekt vyrovná — firmy si totiž v dalších letech už nemají co odepisovat. Navíc vyšší investice mohou znamenat i vyšší zaměstnanost a růst HDP. Podle výpočtů Národní rozpočtové rady by zrychlené odpisy mohly zvýšit ekonomický růst až o 0,3 procentního bodu ročně.
Politické motivace a reakce odborné veřejnosti
Rozhodnutí Aleny Schillerové změnit strategii není jen ekonomickou otázkou. Jde také o politický kompromis, který má zabránit prudkému propadu státního rozpočtu a zároveň ukázat, že vláda podporuje podnikatelské prostředí. Opozice návrh kritizuje jako „nedostatečný“ a upozorňuje na to, že mnoho firem na opatření nedosáhne.
Svaz průmyslu a dopravy ČR i Hospodářská komora však vítají snahu podpořit ty firmy, které investují do rozvoje a inovací. „V době, kdy čelíme digitalizaci a automatizaci výroby, je podpora investic klíčová,“ říká prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák. Podle něj by měl stát zvážit i další formy podpory, například investiční pobídky nebo daňové úlevy na výzkum a vývoj.
Zajímavý je také pohled ze zahraničí: Česká republika se zavedením zrychlených odpisů zařadila po bok moderních ekonomik, kde je tento nástroj běžnou součástí podpory podnikání. Nicméně, například Maďarsko i přes nejnižší daňovou sazbu v EU stále láká investory — nízké daně tedy zůstávají důležitým faktorem v mezinárodní konkurenci.
Shrnutí: Co znamená změna pro české firmy a ekonomiku?
Výměna plošného snížení daně za zrychlené odpisy je pragmatickým řešením, které má své výhody i limity. Krátkodobě uleví investujícím firmám, podpoří modernizaci průmyslu a může pomoci české ekonomice nastartovat růst. Na druhou stranu, malé firmy a sektory s minimálními investicemi z opatření příliš profitovat nebudou. Stát si tímto krokem chrání klíčové příjmy, což je v době vysokého zadlužení racionální.
Budoucí vývoj ukáže, zda tento kompromisní návrh pomůže skutečně rozhýbat investice, nebo zda bude nutné hledat další způsoby, jak zvýšit konkurenceschopnost a přilákat zahraniční kapitál. V každém případě zůstává podpora inovací a technického pokroku jednou z hlavních priorit pro české hospodářství.
