Úvod
Česká republika se v posledních letech opakovaně dostává do hledáčku evropských institucí kvůli otázkám střetu zájmů nejvyšších politických představitelů. Nejvýrazněji je s tímto tématem spojováno jméno Andreje Babiše, bývalého premiéra a majitele koncernu Agrofert. V květnu 2024 se tato kauza opět rozvířila – Evropská komise zaslala českým úřadům dopis, v němž žádá vyjasnění současného postupu státu v oblasti střetu zájmů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pracuje na odpovědi, která může zásadně ovlivnit nejen čerpání evropských dotací, ale i důvěryhodnost Česka v rámci EU. V tomto článku podrobně rozebíráme, proč je tato odpověď tak důležitá, jaké otázky vznáší Brusel a jaké jsou možné následky pro Česko.
Jaký je obsah dopisu Evropské komise?
Evropská komise v květnu 2024 doručila Praze obsáhlý dopis, ve kterém vyjadřuje vážné pochybnosti o dostatečnosti českého systému kontroly střetu zájmů. Komise konkrétně upozorňuje na fakt, že i přes platnost novely českého zákona o střetu zájmů z roku 2022 zůstávají některé firmy, které byly v minulosti svěřeny do svěřenských fondů, nadále ovládány osobami s významným politickým vlivem.
Podle Komise existuje riziko, že veřejné prostředky – zejména evropské dotace – mohou nadále proudit do podniků, které jsou ve střetu zájmů s veřejnými funkcemi. Dopis obsahuje několik konkrétních požadavků:
- Žádost o detailní vysvětlení, jak stát kontroluje rozdělování dotací firmám spojeným s osobami ve veřejné funkci.
- Požadavek na doložení konkrétních kroků, které vedly ke snížení rizika střetů zájmů.
- Upozornění na možné finanční korekce, pokud bude zjištěno, že pravidla nebyla dostatečně aplikována.
Fakt: V letech 2018–2022 Komise již dvakrát pozastavila vyplácení některých dotací do Česka kvůli podezření na střet zájmů, což se týkalo až 1,6 miliardy korun.
Role MMR: Koordinátor odpovědi i systémových změn
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je v této kauze klíčovým hráčem. Právě MMR je zodpovědné za komunikaci s Evropskou komisí v otázkách čerpání fondů a dohledu nad jejich rozdělováním. Aktuálně ministerstvo spolupracuje s Úřadem vlády, ministerstvem financí i dalšími institucemi na přípravě komplexní odpovědi.
Podle náměstkyně MMR pro evropské fondy, Zuzany Jentschke Stöcklové, je prioritou „zajistit, aby systémově nedocházelo k situacím, kdy by firmy spojené s politiky mohly čerpat evropské dotace.“ MMR připravuje podrobnou zprávu, která má obsahovat:
- Přehled přijatých legislativních opatření (např. novela zákona o střetu zájmů z roku 2022). - Analýzu konkrétních případů poskytnutí dotací. - Návrhy na další zpřesnění kontrolních mechanismů.Fakt: V roce 2023 prošlo novým systémem kontroly střetu zájmů 1 208 projektů ucházejících se o evropské dotace.
Střet zájmů v Česku: Jak funguje legislativa?
Český zákon o střetu zájmů prošel v posledních pěti letech významnými úpravami. Hlavní změnou byla povinnost politiků převést svůj majetek do svěřenských fondů, pokud chtějí nadále podnikat a zároveň vykonávat veřejnou funkci. Tento krok se týkal především Andreje Babiše, který v roce 2017 převedl holding Agrofert do dvou svěřenských fondů.
Přesto právě tento model čelí dlouhodobé kritice, zejména ze strany Evropské komise a nezávislých expertů. Podle nich zůstává skutečný vliv na řízení firem v rukou veřejně činných osob a kontrolní mechanismy nejsou dostatečně účinné.
Tabulka: Srovnání vývoje legislativy o střetu zájmů v ČR
| Rok | Hlavní změna | Dopad na politické podnikání |
|---|---|---|
| 2017 | Povinnost převodu majetku do svěřenských fondů | Politici mohou vlastnit firmy přes fondy, ale nesmí je řídit |
| 2022 | Novelizace zákona o střetu zájmů | Zpřísnění kontrol, rozšíření okruhu kontrolovaných osob |
| 2023 | Zavedení centrálního registru provázanosti firem a politiků | Lepší dohled veřejnosti a úřadů nad vlastnictvím |
Fakt: Podle Transparency International ČR bylo v roce 2023 v registru evidováno přes 320 firem s možnou vazbou na veřejné činitele.
Možné důsledky pro Česko a příjemce dotací
Reakce na dopis Evropské komise je mimořádně důležitá nejen z hlediska politické odpovědnosti, ale především ekonomicky. Pokud by Brusel nebyl s odpovědí MMR spokojen, může dojít k těmto následkům:
1. Pozastavení vyplácení části evropských dotací – v roce 2019 byla ČR kvůli podobné kauze dočasně pozastavena platba ve výši 450 milionů korun. 2. Zavedení korekcí, tj. povinnost vracet už proplacené prostředky – v minulosti šlo až o stovky milionů korun. 3. Poškození pověsti české státní správy, což může ovlivnit i budoucí vyjednávání o rozpočtu EU.Kromě finančních dopadů hrozí i komplikace stovkám firem a obcí, které jsou na evropských fondech závislé. V roce 2023 činily evropské dotace do Česka přibližně 85 miliard korun – z toho více než 60 % šlo na infrastrukturu, školství a zdravotnictví.
Mezinárodní ohlas a porovnání s jinými státy EU
Střet zájmů politiků není problémem pouze České republiky, ale v posledních letech je zde mimořádně sledován. Evropská komise řešila podobné podezření například v Maďarsku nebo Bulharsku, ovšem s různou intenzitou a výsledky.
Tabulka: Srovnání přístupů ke střetu zájmů ve vybraných státech EU
| Země | Mechanismus kontroly | Počet zjištěných případů (2021–2023) | Reakce EU |
|---|---|---|---|
| Česko | Svěřenské fondy, registr firem | 19 | Pozastavení dotací, opakované výzvy ke zpřísnění |
| Maďarsko | Centrální audit, zákazy pro politiky | 28 | Pozastavení velké části dotací v roce 2022 |
| Bulharsko | Transparentní veřejná deklarace, nezávislý dohled | 14 | Menší korekce, zvýšený monitoring |
Fakt: Evropská komise v roce 2022 pozastavila Maďarsku až 6,3 miliardy eur z fondů kvůli systémovým nedostatkům v oblasti střetu zájmů a korupce.
Co bude dál? Očekávaný vývoj a možné scénáře
V příštích týdnech bude česká odpověď na dopis Evropské komise pod drobnohledem nejen v Bruselu, ale i v domácí politice a médiích. MMR má za úkol nejen přesvědčit Komisi o důvěryhodnosti přijatých opatření, ale také navrhnout případné další kroky.
Možné scénáře dalšího vývoje zahrnují:
- Přijetí odpovědi EK a pokračování v čerpání dotací bez omezení. - Částečné korekce a zavedení nových pravidel, například další zpřesnění zákona nebo vytvoření zvláštního kontrolního orgánu. - Další eskalaci a pozastavení části plateb, což by mohlo vyvolat i změny v legislativě nebo ve vedení resortů.Fakt: V roce 2024 běží v Česku projekty hrazené z evropských fondů za více než 110 miliard korun s přímým dopadem na 4,2 milionu obyvatel.
Závěr
Česká republika je nyní v klíčové fázi řešení jednoho z největších politických a ekonomických sporů posledních let. Odpověď MMR na dopis Evropské komise bude mít zásadní dopad na reputaci státu, budoucnost čerpání evropských peněz i na každodenní život tisíců příjemců dotačních prostředků. Ačkoliv se kauza soustřeďuje na osobu Andreje Babiše, v širším měřítku jde o test schopnosti českého státu zajistit férové a transparentní nakládání s veřejnými financemi. Výsledek tohoto procesu bude sledovat nejen Brusel, ale i domácí veřejnost – a může se stát precedentem pro další státy EU.
