V posledních týdnech vzbudila v Česku značný rozruch zpráva o škrtu půl miliardy korun v rozpočtu na podporu ukrajinských uprchlíků. Klíčovou roli v tomto rozhodnutí sehrál mluvčí hnutí ANO Vladimír Macinka, který prosadil úsporná opatření v době, kdy stát hledá cesty, jak snížit rozpočtový deficit. Změny znamenají, že desetitisíce Ukrajinců přijdou o některé dávky a podpora pro uprchlíky bude výrazně omezena. Jaké jsou konkrétní dopady tohoto rozhodnutí na ukrajinskou komunitu, českou společnost i státní rozpočet? A jaké možné scénáře se nyní rýsují pro budoucnost? Podívejme se na tuto problematiku podrobněji.
Stát snižuje výdaje na podporu Ukrajinců: O co přesně jde?
V roce 2023 Česká republika vydala na přímou podporu ukrajinských uprchlíků zhruba 7,5 miliardy korun. Od začátku ruské invaze v únoru 2022 poskytla Česká republika do poloviny roku 2024 mezinárodní ochranu více než 575 000 Ukrajinců. Z toho přibližně 65 % tvoří ženy a děti.
Vláda nyní rozhodla, že v rozpočtovém roce 2024 sníží přímé výdaje na humanitární dávky, pomoc s ubytováním a integrační programy o půl miliardy korun. Tento krok přímo ovlivní až 40 000 ukrajinských příjemců podpory. Dle vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí se škrt dotkne hlavně těch, kteří pobývají v ČR déle než 18 měsíců a stále pobírají humanitární dávky.
V praxi to znamená, že: - Některým bude podpora snížena nebo úplně odebrána. - Zpřísní se podmínky pro získání humanitární dávky. - Dojde k revizi nároků na příspěvek na bydlení a další integrační formy pomoci.Jaké budou dopady na ukrajinskou komunitu v Česku?
Tento krok má zásadní dopad na životní úroveň desetitisíců ukrajinských uprchlíků. Podle údajů UNHCR zůstává v Česku přes 320 000 ukrajinských uprchlíků, z nichž více než polovina stále čerpá nějakou formu státní podpory.
Příklady konkrétních dopadů: - Osamělé matky s dětmi, které nejsou schopné nastoupit do zaměstnání (například kvůli péči o malé děti), přijdou o klíčové příjmy. - Lidé v krajích s drahým bydlením, kde jsou nájmy vysoké, budou nuceni snižovat své životní náklady, případně změnit bydliště. - Podle průzkumu organizace Člověk v tísni by každá třetí ukrajinská domácnost byla po odebrání podpory ohrožena ztrátou bydlení.Důležité je také upozornit, že více než 70 % ukrajinských uprchlíků je v produktivním věku, ale zhruba 41 % z nich pracuje na pozicích pod jejich kvalifikaci (například vysokoškoláci ve službách nebo ve výrobě). Snížení podpory může některé motivovat k rychlejší integraci na trh práce, ale pro jiné – zejména zranitelné skupiny – bude znamenat existenční komplikace.
Srovnání: Podpora uprchlíků v ČR vs. jiné evropské země
Je na místě si položit otázku, jak je pomoc ukrajinským uprchlíkům nastavena v Česku a jak v okolních zemích. Níže uvádíme orientační srovnání formy podpory v několika evropských státech:
| Země | Délka humanitární podpory | Výše měsíční dávky (pro dospělého) | Příspěvek na bydlení | Možnost práce |
|---|---|---|---|---|
| Česká republika | Do 18 měsíců (nyní zpřísnění) | 5 000 Kč | Ano, podle nákladů | Okamžitě po udělení dočasné ochrany |
| Polsko | Do 120 dnů, pak jen výjimečně | Bez přímé dávky, jen příspěvky na speciální situace | Částečně, prostřednictvím podpory hostitelům | Okamžitě |
| Německo | Neomezeně během ochrany | cca 449 EUR (11 000 Kč) | Ano, podle nákladů | Okamžitě |
| Slovensko | Max. 6 měsíců | cca 210 EUR (5 100 Kč) | Omezeně, dle příjmu | Okamžitě |
Z tabulky je patrné, že Česko poskytuje ukrajinským uprchlíkům nadprůměrně dlouhou dobu humanitární podpory a relativně štědré dávky. Zároveň je však zřejmé, že některé státy (například Německo) mají systém ještě otevřenější, zatímco jiné (Polsko, Slovensko) postupně dávky omezují nebo zcela ukončují.
Politické pozadí škrtnutí podpory: Macinka, ANO a veřejná debata
Za škrtem v rozpočtu stojí především Vladimír Macinka, dlouholetý poradce a mluvčí hnutí ANO, který je známý svým důrazem na potřebu fiskální odpovědnosti. V posledních měsících vystupoval opakovaně s kritikou „přílišné štědrosti“ státu vůči uprchlíkům, a to zejména v kontextu rostoucího státního dluhu a vysokých deficitů.
Veřejná debata je v této otázce vyhrocená. Podle průzkumu agentury Median z června 2024 podporuje omezení finanční podpory pro ukrajinské uprchlíky 54 % české veřejnosti. Na druhé straně 31 % lidí by raději zachovalo stávající úroveň pomoci.
Macinka argumentuje, že snižování podpory je nezbytné, aby se zastavilo prohlubování zadlužení a aby byla motivace k integraci na trhu práce. Opozice a některé neziskové organizace však upozorňují na riziko sociálního vyloučení a nárůst chudoby mezi uprchlíky.
Možné scénáře do budoucna: Integrace, návraty i sociální napětí
Snížení podpory otevřelo otázku, co bude dál s ukrajinskou komunitou v Česku. Nabízí se několik variant vývoje:
1. $1 Někteří ukrajinští uprchlíci budou nuceni aktivněji hledat zaměstnání, což může zlepšit jejich ekonomickou situaci i přínos pro českou ekonomiku. V roce 2023 už 68 % dospělých Ukrajinců pracovalo, byť často v méně kvalifikovaných profesích. 2. $1 Při ztrátě podpory a zhoršení životních podmínek může část uprchlíků (zejména z méně zasažených oblastí) uvažovat o návratu domů. Podle dat Ministerstva vnitra se v roce 2023 vrátilo zpět na Ukrajinu přes 80 000 osob, avšak většina z nich kvůli rodinným důvodům či změně situace na frontě. 3. $1 Pro nejzranitelnější skupiny, zejména osamělé matky, seniory a zdravotně znevýhodněné, hrozí při ztrátě podpory propad do chudoby či bezdomovectví. To může vést ke zvýšení poptávky po službách neziskových organizací a případně i k většímu napětí ve společnosti.Podle odborníků ze Sociologického ústavu AV ČR bude úspěch těchto scénářů záviset na tom, jak rychle stát a samosprávy dokáží nabídnout efektivní integrační programy a jak budou reagovat zaměstnavatelé na příchod dalších uchazečů o práci.
Shrnutí: co znamená škrt půl miliardy pro Česko a Ukrajince?
Škrt půl miliardy korun na podporu ukrajinských uprchlíků je významným zásahem do systému humanitární pomoci v Česku. Ovlivní desetitisíce lidí, zejména těch, kteří zde žijí dlouhodobě a dosud nebyli schopni se plně zapojit do pracovního procesu. Stát tímto krokem reaguje na veřejný tlak, potřebu šetřit a přibližuje se modelu některých okolních zemí.
Za situace, kdy Česká republika patří mezi hlavní destinace pro ukrajinské uprchlíky v Evropě (podle Eurostatu je u nás druhý nejvyšší podíl ukrajinské populace vůči celkovému počtu obyvatel v EU), bude další vývoj záviset na kombinaci státní podpory, možností trhu práce a ochotě české společnosti k integraci. Výzvou zůstává, jak najít rovnováhu mezi pomocí potřebným a udržitelnou fiskální politikou.
