Čína je křehčí, než se zdá, tvrdí studie. Nabádá EU k tvrdšímu přístupu
Čína je již několik dekád vnímána jako ekonomický gigant a politická velmoc, která zásadně ovlivňuje světové dění. Nová studie publikovaná v roce 2024 však přináší překvapivý pohled: za zdánlivě neotřesitelnou fasádou říše středu se skrývá řada slabin, které mohou ohrozit nejen samotnou Čínu, ale i stabilitu globálního řádu. Evropská unie je podle autorů studie postavena před zásadní rozhodnutí: jednat s větší razancí a přehodnotit dosavadní strategii vůči Pekingu. V tomto článku analyzujeme klíčová zjištění studie, konkrétní slabiny čínského systému a možné dopady na evropskou politiku i světovou ekonomiku.
Studie, která změnila pohled na Čínu
V dubnu 2024 zveřejnil německý think-tank Stiftung Wissenschaft und Politik (SWP) podrobnou analýzu s názvem „China’s Fragility and European Policy Options“. Studie vznikla na základě rozhovorů s předními odborníky, detailních ekonomických dat a sledování politických trendů uvnitř Číny. Závěry jsou jednoznačné: Čína je méně stabilní, než se běžně předpokládá, a její vnitřní slabiny se prohlubují.
Hlavními oblastmi, na které studie upozorňuje, jsou:
- Vysoká zadluženost čínského státu i firem - Sociální nerovnosti a stárnutí populace - Závislost na dovozu klíčových technologií - Rostoucí politická represe a napětí uvnitř společnostiPodle autorů studie by EU měla opustit politiku „strategické trpělivosti“ a místo toho přijmout aktivnější a tvrdší postoj, který by více reflektoval skutečné slabiny čínského systému. Zároveň je třeba připravit se na možné otřesy, které by případná destabilizace Číny mohla přinést.
Ekonomické slabiny: zadluženost a závislost na exportu
Jedním z nejčastěji zmiňovaných mýtů je představa o neomezené síle čínské ekonomiky. Realita je však složitější. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosáhl v roce 2023 poměr celkového dluhu Číny k HDP 283 %. Pro srovnání: průměr eurozóny činil 97 %. Vysoká zadluženost se týká nejen státního sektoru, ale zejména místních samospráv a státních podniků.
K tomu se přidává dlouhodobá závislost na exportu, zejména do USA a EU. V roce 2022 tvořila Evropská unie 14,3 % čínského exportu, USA 16,2 %. To znamená, že jakékoli zhoršení vztahů či zavedení nových cel by mohlo mít okamžitý dopad na čínský průmysl a zaměstnanost.
Výraznou slabinou je i přetrvávající závislost na dovozu špičkových technologií. Ačkoliv Čína investuje miliardy do vlastního vývoje, v oblasti polovodičů, strojírenství či lékařské techniky stále zaostává za Západem. Například v roce 2023 dovoz čipů do Číny přesáhl 300 miliard dolarů.
| Ukazatel | Čína (2023) | EU (2023) | USA (2023) |
|---|---|---|---|
| Zadluženost (% HDP) | 283 | 97 | 129 |
| Podíl exportu do EU (%) | 14,3 | 8,2 | 16,2 |
| Dovoz čipů (mld. USD) | 300+ | 85 | 60 |
Demografické problémy: rychlé stárnutí a klesající populace
Dalším zásadním problémem je demografický vývoj. Čínská populace začala v roce 2022 poprvé po více než šedesáti letech klesat. Podle údajů OSN ztratila Čína v roce 2023 přibližně 850 000 obyvatel. Očekává se, že v roce 2050 bude mít země až o 100 milionů méně obyvatel než dnes.
Stárnutí populace je extrémně rychlé: v současnosti je v Číně přes 210 milionů lidí starších 65 let, což je 15 % populace. V roce 2030 by tento podíl mohl přesáhnout 22 %. To znamená obrovský tlak na penzijní systém, zdravotnictví i trh práce. Zároveň hrozí pokles domácí poptávky — mladší generace je slabší a méně početná.
Sociální nerovnosti mezi městem a venkovem se navíc prohlubují. Zatímco ve velkých městech dosahují průměrné mzdy až 15 000 jüanů měsíčně, na venkově je to často méně než 4 000 jüanů. Tento rozdíl přispívá k napětí a nespokojenosti obyvatelstva.
Politická represe a napětí uvnitř společnosti
Čína pod vedením Si Ťin-pchinga sází na centralizaci moci a tvrdou kontrolu společnosti. Od roku 2012 byly přijaty desítky nových zákonů omezujících svobodu projevu, sdružování i pohybu. Organizace Human Rights Watch odhaduje, že v roce 2023 bylo v Číně kvůli politickým názorům zadrženo přes 65 000 osob.
Rostoucí represivní tlak sice pomáhá udržovat klid na povrchu, ale zvyšuje frustraci zejména mezi mladší generací. V roce 2022 otřásly zemí hromadné protesty proti covidovým opatřením, kterých se zúčastnily statisíce lidí ve více než 30 městech. Ačkoliv režim protesty rychle potlačil, ukázalo se, že nespokojenost ve společnosti je hlubší, než se předpokládalo.
Kritická je také situace v oblastech s etnickými menšinami, například v Sin-ťiangu nebo Tibetu. Tvrdé zásahy proti Ujgurům a Tibeťanům přitahují mezinárodní kritiku a zvyšují tlak na čínskou vládu.
Strategické dilema EU: obchod či bezpečnost?
Evropská unie stojí před zásadním dilematem: pokračovat v dosavadní politice ekonomické spolupráce s Čínou, nebo více zohledňovat bezpečnostní a hodnotové aspekty vztahu. Podle studie SWP by měla EU přehodnotit svůj přístup a být připravena na tvrdší vyjednávání.
Evropský export do Číny v roce 2022 dosáhl 230 miliard eur, dovoz byl ještě vyšší — 562 miliard eur. Čína je druhým největším obchodním partnerem EU, hned po USA. Zároveň však roste závislost na čínských dodávkách v oblastech, jako jsou baterie, solární panely nebo kritické suroviny (např. vzácné zeminy).
Obavy z čínského vlivu se promítly například do rozhodnutí některých států zakázat technologie Huawei ve svých 5G sítích nebo do debaty o investicích do evropské infrastruktury. Studie doporučuje, aby EU:
- Diversifikovala dodavatelské řetězce a omezila závislost na Číně - Posílila spolupráci s demokratickými partnery v Asii - Prosazovala tvrdší pravidla pro čínské investice v EU - Aktivněji vystupovala proti porušování lidských právMožné scénáře a rizika destabilizace Číny
Studie upozorňuje, že křehkost čínského systému znamená i rizika pro globální stabilitu. V případě hlubší krize — například kolapsu realitního trhu, sociálních nepokojů nebo prudkého poklesu exportu — by mohl být ohrožen nejen čínský růst, ale i světová ekonomika.
Příkladem může být případ developera Evergrande, jehož dluh v roce 2023 přesáhl 300 miliard dolarů a ohrozil stovky tisíc pracovních míst. Podobné otřesy by v budoucnu mohly vyvolat „domino efekt“ i v dalších odvětvích.
Možné scénáře, které studie zmiňuje:
- Finanční krize: Kolaps větších státních podniků či bank může vyvolat globální paniku. - Sociální protesty: Rychlý nárůst nezaměstnanosti nebo pokles mezd může vést k masovějším protestům, které režim nebude schopen potlačit. - Zahraničněpolitické napětí: V případě vnitřních problémů může čínská vláda zvolit „odvádění pozornosti“ například agresivnější politikou vůči Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři.Evropa by podle autorů studie měla být připravena na všechny tyto scénáře a investovat do posílení vlastní odolnosti, například budováním strategických zásob, podporou inovací a lepší ochranou kritické infrastruktury.
Shrnutí: co dál s čínskou otázkou v EU?
Nová studie přináší důležité zjištění: Čína není tak neotřesitelná, jak se často tvrdí. Její ekonomický růst brzdí vysoká zadluženost, rychlé stárnutí populace a závislost na dovozu špičkových technologií. Sociální napětí i politické represe přitom představují další riziko pro stabilitu země.
Pro Evropskou unii to znamená nutnost přehodnotit dosavadní strategii. Tvrdší a aktivnější přístup, diverzifikace dodavatelských řetězců a větší důraz na hodnotová témata nejsou jen otázkou geopolitiky, ale i ochrany evropských zájmů. Připravenost na možné otřesy v Číně bude klíčová pro udržení stability a bezpečnosti celého kontinentu.
