Úvod
Válka na Ukrajině se v posledních měsících soustředila nejen na frontové linie, ale také na extrémně citlivé objekty strategického významu. Jedním z nich je Záporožská jaderná elektrárna (ZNPP), největší zařízení svého druhu v Evropě. Po měsících sporadických útoků, které vyvolaly obavy z možného jaderného incidentu, došlo v červnu 2024 k unikátnímu kroku: obě strany konfliktu – Rusko a Ukrajina – se dohodly na dočasném klidu zbraní v okolí elektrárny. Tento krok má umožnit přístup technickým týmům a provedení nezbytných oprav, které jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti celého regionu. V tomto článku se podíváme na důvody tohoto rozhodnutí, jaké opravy jsou nezbytné, jaká jsou rizika a jaká je situace v porovnání s jinými jadernými zařízeními ve válečných zónách.
Proč byl klid zbraní u Záporožské elektrárny nezbytný?
Záporožská jaderná elektrárna, nacházející se na levém břehu Dněpru v oblasti pod ruskou kontrolou, je v provozu od roku 1985 a poskytovala před válkou přes 20 % elektřiny pro celou Ukrajinu. Od března 2022 je obsazena ruskými silami a opakovaně byla vystavena ostřelování a dalším incidentům.
Od začátku roku 2024 se situace zhoršila: v dubnu a květnu bylo podle zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) zaznamenáno 14 incidentů narušení bezpečnostních systémů elektrárny, včetně poškození vnějších elektrických vedení. V důsledku toho byla 3. června 2024 odstavena poslední záložní linka 750 kV, čímž elektrárna ztratila možnost bezpečného napájení chlazení reaktorů z vnější sítě.
Mezinárodní společenství, včetně OSN a MAAE, opakovaně varovalo před hrozícím rizikem jaderné havárie. Právě z těchto důvodů byla uzavřena dohoda o dočasném klidu zbraní v okruhu 30 kilometrů kolem elektrárny. Tento krok umožnil zahájení oprav poškozené infrastruktury, odstranění nevybuchlé munice a inspekci zařízení.
Jaké opravy jsou nutné a kdo je provádí?
Opravy v Záporožské elektrárně se soustředí především na obnovu elektrických vedení, zajištění funkčnosti záložních generátorů a opravu systémů chlazení. Podle informací z poloviny června 2024 bylo potřeba:
- obnovit hlavní přívodní vedení 750 kV (poškozené ostřelováním), - zkontrolovat a opravit nejméně 10 záložních diesel-generátorů, - provést diagnostiku hlavních čerpadel chladicího systému, - odstranit 23 nalezených kusů nevybuchlé munice z areálu elektrárny.Tyto práce koordinuje speciální tým složený z ruských techniků, ukrajinských specialistů (dohled MAAE) a mezinárodních odborníků. MAAE vyslala do ZNPP 12člennou inspekční skupinu, která dohlíží na dodržování bezpečnostních standardů a transparentnost oprav.
Podle šéfa MAAE Rafaela Grossiho se během prvních pěti dnů klidu zbraní podařilo obnovit jednu z hlavních přívodních linek, což výrazně snížilo riziko nutnosti havarijního chlazení reaktorů. Opravy by měly trvat nejméně 3 týdny, během kterých bude region pod zvýšeným monitoringem.
Jaká jsou rizika při poruše jaderné elektrárny během války?
Záporožská elektrárna má šest jaderných bloků typu VVER-1000, každý o výkonu 1000 MW. V posledních měsících jsou všechny bloky odstaveny, přesto však musí být reaktory chlazeny, aby nedošlo k přehřátí paliva a možnému úniku radioaktivity.
Rizika spojená s vojenským konfliktem v blízkosti jaderného zařízení jsou mimořádně vysoká. Podle údajů MAAE bylo od začátku války zasaženo nebo ohroženo více než 30 kritických komponent elektrárny. Největším rizikem je ztráta vnějšího napájení, kdy jsou chlazení a bezpečnostní systémy odkázány pouze na záložní generátory. V případě jejich selhání hrozí tzv. "station blackout", který může vést ke stejnému scénáři, jaký nastal při havárii ve Fukušimě v roce 2011.
Podle simulací ukrajinské státní společnosti Enerhoatom by v případě úniku radioaktivity z jednoho reaktoru ZNPP mohlo dojít k zasažení až 3 milionů obyvatel v regionu a radioaktivní mrak by zasáhl části Polska, Slovenska a Maďarska během 72 hodin.
Srovnání: Záporožská elektrárna vs. jiné jaderné objekty ve válečných zónách
Záporožská jaderná elektrárna není první jaderné zařízení v konfliktu, ale její velikost a poloha představují unikátní riziko. Jak si stojí ve srovnání s jinými případy?
| Elektrárna | Rok konfliktu | Počet bloků | Výkon (MW) | Incidenty |
|---|---|---|---|---|
| Záporožská (Ukrajina) | 2022–2024 | 6 | 6000 | 14 hlášených incidentů za 6 měsíců |
| Bushehr (Írán) | 2012 | 1 | 1000 | Kyberútoky, bez fyzického napadení |
| Osirak (Irák) | 1981 | 1 (výzkumný) | 40 | Letecký útok (zničen Izraelem) |
| Chernobyl (Ukrajina) | 2022 | 1 (sarkofág) | 0 (neaktivní) | Kratkodobá okupace ruskou armádou |
Záporožská elektrárna je podle údajů MAAE první velkou provozovanou elektrárnou, která byla dlouhodobě v bojové zóně a opakovaně vystavena přímému ohrožení.
Mezinárodní reakce a role MAAE
Klid zbraní v okolí ZNPP je považován za precedentní krok. Generální tajemník OSN António Guterres v prohlášení z 5. června 2024 uvedl: "Bezpečnost Záporožské elektrárny je otázkou nejen regionální, ale i globální." Stejně tak ředitel MAAE Rafael Grossi ocenil ochotu obou stran ke spolupráci.
MAAE od března 2022 udržuje v ZNPP stálou misi, která monitoruje situaci a informuje mezinárodní společenství. Pravidelně vydává aktualizace, které jsou volně dostupné na webu agentury. Na základě poslední zprávy z 12. června 2024 se situace mírně zlepšila, ale agentura stále varuje před možností "náhlého zhoršení stavu v případě obnovy bojů".
Kromě MAAE se do kontroly situace zapojila i Evropská komise a Mezinárodní červený kříž, které nabídly technickou a humanitární pomoc.
Jaký bude další vývoj a co hrozí při nedodržení klidu zbraní?
Dohoda o klidu zbraní kolem Záporožské elektrárny byla sjednána na dobu 30 dnů s možností prodloužení. V praxi to znamená, že v okruhu 30 kilometrů nesmí docházet k žádným vojenským akcím, nasazení těžké techniky ani leteckým útokům.
Pokud by došlo k obnovení bojů před dokončením oprav, hrozí několik scénářů: - selhání chlazení a riziko přehřátí reaktorů, - nemožnost evakuace personálu a inspekčních týmů, - zvýšené riziko úniku radioaktivity, - ohrožení civilního obyvatelstva v okolí.Podle MAAE je klid zbraní u jaderných zařízení naprosto zásadní. Význam tohoto opatření potvrzují i výsledky modelací – při selhání všech bezpečnostních protokolů by bylo nutné evakuovat až 200 000 lidí z okolí elektrárny.
O tom, jak dlouho bude klid zbraní trvat, rozhodne nejen vývoj na frontě, ale i mezinárodní tlak. Ukrajinská i ruská strana zatím deklarují ochotu pokračovat v technické spolupráci a zajistit bezpečnost areálu.
Závěr
Zavedení klidu zbraní kolem Záporožské jaderné elektrárny je historicky významný krok, který ukazuje, že i v podmínkách válečného konfliktu může bezpečnost civilního obyvatelstva a mezinárodní odpovědnost převážit nad vojenskými cíli. Opravy kritické infrastruktury a dohled mezinárodních organizací významně snižují riziko katastrofického scénáře, který by měl dopad na miliony lidí v regionu i za jeho hranicemi. Vývoj kolem ZNPP bude i nadále bedlivě sledován světovým společenstvím – nejen kvůli bezpečnosti, ale také jako případová studie pro budoucí řešení podobných krizí.
