V posledních týdnech patří debata o cenách pohonných hmot a maržích čerpadlářů mezi nejostřeji sledovaná ekonomická témata v České republice. Andrej Babiš, lídr hnutí ANO a bývalý premiér, opakovaně vyzývá provozovatele čerpacích stanic ke snížení marží a pravidelně se s jejich zástupci setkává. Poslední jednání ovšem skončilo bez konkrétní dohody. Proč je situace tak složitá? Jaký vliv mají marže čerpadlářů na konečnou cenu na stojanech? A co všechno stojí za tímto vyhroceným sporem?
Jednání Babiše s čerpadláři: Co se (ne)vyjednalo
Poslední setkání Andreje Babiše se zástupci hlavních sítí čerpacích stanic proběhlo v polovině června 2024. Na stole byla především otázka výše marží, které podle Babiše uměle zvyšují cenu pohonných hmot pro spotřebitele. Podle statistik Ministerstva financí ČR dosahovala v květnu 2024 průměrná marže čerpadlářů u benzinu až 3,20 Kč na litr a u nafty 2,90 Kč na litr – což je o téměř 30 % více než před dvěma lety.
Přestože Babiš apeloval na snížení těchto marží, provozovatelé stanic trvají na tom, že marže pokrývají nejen vlastní zisk, ale hlavně rostoucí provozní náklady – od energií přes mzdy až po investice do modernizace. Výsledkem bylo, že se strany na konkrétním snížení marží zatím nedohodly. Další jednání jsou plánována na červenec.
Co tvoří cenu pohonných hmot: Marže v širším kontextu
V české veřejné debatě často zaznívá zjednodušující představa, že právě marže čerpadlářů jsou hlavním viníkem drahých pohonných hmot. Skutečnost je však složitější. Podle dat České asociace petrolejářského průmyslu (ČAPPO) tvoří marže čerpadlářů jen menší část konečné ceny na stojanu. Největší podíl zůstává státu v podobě spotřební daně a DPH.
Následující tabulka ukazuje průměrné rozložení ceny benzinu Natural 95 v červnu 2024:
| Komponenta | Podíl na ceně (Kč/l) | Podíl (%) |
|---|---|---|
| Spotřební daň | 12,84 | 36 % |
| DPH | 5,85 | 16 % |
| Nákupní cena (bez daní) | 12,10 | 34 % |
| Distribuce a marže čerpadlářů | 3,21 | 9 % |
| Ostatní náklady | 1,00 | 3 % |
Z tabulky je patrné, že i když jsou marže vyšší než v minulosti, tvoří stále menšinu konečné ceny. Největší položkou zůstávají daně, které v součtu představují přes 50 %.
Jak se vyvíjely marže čerpadlářů za poslední roky
Otázka marží není nová, ale v posledních letech se jejich výše skutečně zvedla. Podle údajů Unie nezávislých petrolejářů se průměrná marže čerpadlářů v roce 2021 pohybovala kolem 2,10 Kč na litr, zatímco na jaře 2024 už překročila hranici 3 Kč. To znamená nárůst o téměř 43 % během tří let.
Hlavní důvody tohoto růstu jsou:
- Zvyšující se ceny energií: Náklady na provoz stanic vzrostly meziročně o 18 % (2023/2024). - Mzdy: Průměrná mzda v sektoru maloobchodu s pohonnými hmotami vzrostla za poslední dva roky o 15 %. - Investice do modernizace: Zavádění samoobslužných terminálů, ekologických opatření a digitalizace si vyžádalo jen v roce 2023 přes 250 milionů Kč.Na druhou stranu, podle některých analytiků je část nárůstu marží způsobena i sníženou konkurencí v některých regionech a snahou čerpadlářů vyrovnat ztráty z pandemie.
Babišova politická strategie: Proč se téma marží stalo horkým bramborem
Andrej Babiš si z tématu cen pohonných hmot a marží čerpadlářů udělal jedno z hlavních polí své opoziční politiky. Opakovaně tvrdí, že marže jsou nepřiměřené a že stát by měl zasáhnout – například zastropováním marží, kontrolami nebo vyšším zdaněním zisků čerpadlářů.
Jeho aktivita v této oblasti není náhodná. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z června 2024 vnímá 68 % Čechů ceny pohonných hmot jako „přehnaně vysoké“ a 54 % by přivítalo silnější regulaci trhu. Babiš se tak snaží oslovit voliče, kterým rostoucí ceny benzínu a nafty komplikují každodenní život.
Za zmínku stojí, že podobná debata se pravidelně opakuje i v jiných evropských zemích – například v Polsku nebo Německu stát v posledních dvou letech také řešil otázku možného zastropování marží.
Odpověď čerpadlářů: Strach ze ztráty konkurenceschopnosti
Provozovatelé čerpacích stanic argumentují, že další omezování marží by mohlo ohrozit fungování menších a nezávislých stanic, zejména na venkově. Zatímco velké sítě mají rezervy a mohou těžit z úspor z rozsahu, menší provozovatelé jsou často „na hraně“. Podle Unie nezávislých petrolejářů by snížení marží o 1 Kč/l znamenalo pro průměrnou venkovskou benzinku ztrátu až 300 tisíc korun ročně, což by mohlo vést k jejich uzavření.
Tento trend je patrný už nyní: v roce 2018 bylo v ČR přes 3 900 čerpacích stanic, v roce 2023 už jen 3 600. Zanikají hlavně menší provozovatelé, pro které je každý výkyv v marži citelný.
Navíc, marže z prodeje paliv tvoří u většiny čerpadlářů jen část celkových příjmů – podstatná část tržeb dnes plyne z doplňkového sortimentu, občerstvení či myček. Snižování marže na pohonných hmotách by tak mohlo znamenat zdražení dalších služeb.
Srovnání: Marže v ČR a v okolních státech
Abychom lépe pochopili, zda jsou marže v Česku mimořádně vysoké, nabízí se srovnání se sousedními státy. Podle dat Evropské komise za první pololetí 2024 jsou průměrné marže čerpadlářů v regionu následující:
| Země | Průměrná marže (Kč/l) | Cena benzinu (Kč/l) |
|---|---|---|
| Česká republika | 3,20 | 35,70 |
| Polsko | 2,70 | 32,00 |
| Slovensko | 3,05 | 37,10 |
| Německo | 4,10 | 43,20 |
| Rakousko | 2,95 | 38,60 |
Z tabulky vyplývá, že marže českých čerpadlářů jsou v regionálním průměru, rozhodně nepatří k nejvyšším. Německo má marže vyšší, v Polsku jsou naopak nižší, což ale souvisí i s nižšími provozními náklady a odlišným daňovým systémem.
Shrnutí: Jaký bude další vývoj marží a cen pohonných hmot
Jednání mezi Andrejem Babišem a čerpadláři ukazuje, že dosažení dohody o maržích nebude jednoduché. Na jedné straně je politický tlak na snižování cen, na druhé straně reálné ekonomické náklady provozovatelů. Marže sice meziročně vzrostly, ale tvoří menší část konečné ceny pohonných hmot a jejich význam je třeba vnímat v širším kontextu.
Zcela zásadní pro další vývoj bude několik faktorů:
- Vývoj cen ropy na světových trzích (v červnu 2024 ropa Brent kolem 82 USD/barel). - Případné další zvyšování daní či změny v DPH a spotřební dani. - Konkurence mezi čerpacími stanicemi a tlak na efektivitu provozu. - Možné regulační zásahy státu – zastropování marží zatím není na stole, ale debata o regulaci pokračuje.Jedno je jisté: cena benzínu a nafty zůstane v Česku i v příštích měsících horkým tématem, které bude mít nejen ekonomický, ale i politický rozměr.
