Rozrůstající se státní správa: Proč se o ní opět mluví?
Téma přebujelého počtu úředníků a efektivity státní správy je v České republice opakovaně předmětem veřejné debaty. Nedávné výroky bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, která tvrdí, že "úředníků je přehršel" a že "není důvod, aby byli pod státní správou", znovu rozvířily diskusi o tom, zda je současná velikost a organizace státní správy udržitelná a efektivní. Tento článek rozebírá aktuální data o počtu úředníků, srovnává situaci v Česku s ostatními státy, analyzuje argumenty pro a proti snižování jejich počtu a zkoumá možnosti, jak by mohla státní správa fungovat jinak – například s větším zapojením soukromého sektoru.
Kolik úředníků v Česku skutečně máme?
Podle aktuálních údajů Ministerstva vnitra pracovalo v roce 2023 ve státní správě téměř 480 000 osob. Z toho zhruba 78 000 tvoří tzv. úředníci ve smyslu zákona o státní službě, kteří zajišťují administrativní chod úřadů. Zbytek představují zaměstnanci školství, zdravotnictví, policie či hasičských sborů.
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) tvoří zaměstnanci veřejné správy a služeb přibližně 9,3 % všech pracujících v zemi. Ve srovnání s průměrem zemí OECD, kde obdobný podíl činí kolem 17 %, tedy Česko v celkovém počtu státních zaměstnanců nevystupuje jako extrém. Zároveň však Česko patří k zemím s relativně vysokým počtem administrativních pracovníků na počet obyvatel, což je právě onen aspekt, na který poukazuje i Renata Vesecká.
Pro ilustraci uvádíme srovnávací tabulku:
| Země | Podíl státních zaměstnanců na celkové zaměstnanosti (%) | Počet úředníků na 1 000 obyvatel |
|---|---|---|
| Česká republika | 9,3 | 7,3 |
| Slovensko | 9,7 | 7,0 |
| Německo | 10,5 | 5,8 |
| Francie | 20,1 | 10,2 |
| OECD průměr | 17 | 8,5 |
Z tabulky vyplývá, že například Německo má menší počet úředníků na tisíc obyvatel než Česko, přestože v celkovém podílu státních zaměstnanců zaostáváme za průměrem OECD i za Francií.
Argumenty pro snižování počtu úředníků
Vesecká i někteří ekonomičtí experti upozorňují, že přebujelý aparát s sebou nese několik problémů:
1. $1 Roční výdaje na mzdy státních zaměstnanců přesahují 250 miliard korun. Pokud by došlo k 10% snížení počtu administrativních pracovníků, znamenalo by to úsporu kolem 7 miliard korun ročně. 2. $1 Více úředníků často znamená více administrativy, delší schvalovací procesy a častější vznik duplicitních agend. 3. $1 Ve státní správě často chybí tlak na zvyšování efektivity a inovace, což může snižovat kvalitu služeb občanům.Za pozornost stojí také fakt, že během posledních 10 let se počet státních zaměstnanců zvýšil o téměř 70 000, přestože digitalizace a moderní technologie měly administrativu zjednodušit.
Mohou být některé agendy outsourcovány?
Renata Vesecká navrhuje, že některé činnosti, které dnes vykonávají úředníci, by mohly být efektivněji zajišťovány mimo státní správu – například formou outsourcingu do soukromého sektoru nebo neziskových organizací.
Tento trend je patrný v řadě evropských zemí. Například v Dánsku nebo Nizozemsku byly úspěšně outsourcovány služby jako správa IT systémů, některé účetní a personální agendy nebo provoz registrů. V Británii zajišťují soukromé firmy například správu parkovišť, údržbu veřejné zeleně nebo provoz call center pro státní úřady.
Výhody outsourcování: - Nižší náklady díky konkurenci a specializaci - Vyšší flexibilita a inovativnost - Možnost rychlejšího nasazování nových technologií Rizika outsourcování: - Ztráta kontroly nad citlivými daty a procesy - Riziko závislosti na dodavatelích - Možné snížení kvality služeb, pokud není dobře nastavena smluvní kontrolaPříkladem z Česka je outsourcing správy informačních systémů některých ministerstev, který přinesl až 20% úsporu nákladů během prvních dvou let.
Jaké jsou argumenty proti redukci státního aparátu?
Odbory a část politického spektra argumentují, že snižování počtu úředníků může vést ke snížení kvality veřejných služeb, prodlužování lhůt a zvyšování chybovosti. Podle průzkumu STEM z roku 2022 má 68 % občanů zkušenost, že "státní úřady nestíhají vyřizovat agendu včas". Zároveň však většina občanů nesouhlasí s masivním propouštěním ve státní správě.
Další často uváděné argumenty: - Zvyšující se objem legislativy a norem vyžaduje více administrativy pro jejich implementaci - Státní správa je často vázána zákonnými povinnostmi, které nelze jednoduše přesunout na externí subjekty - Digitalizace sama o sobě neznamená automatické snížení počtu úředníků, často naopak vyžaduje nové specialistyNapříklad Estonsko, které je považováno za evropského lídra v digitalizaci státní správy, zaznamenalo za posledních 5 let jen mírný pokles počtu úředníků (o 4 %), přičemž však výrazně zrychlilo vyřizování žádostí a snížilo administrativní zátěž pro občany.
Co by znamenalo masivnější zapojení soukromého sektoru?
Představa, že část agend převezmou soukromé firmy či neziskové organizace, není nereálná. V některých oblastech to může znamenat kvalitnější a rychlejší služby pro občany, v jiných však přináší značná rizika.
Konkrétní příklady možných změn: - Zajištění běžné správy budov, úklidu, údržby nebo některých IT služeb externími firmami - Převod jednoduchých agend (např. vydávání některých potvrzení) do systému Czech POINT, kde by je mohly poskytovat i subjekty mimo státní správu - Spolupráce s neziskovým sektorem v oblasti sociální péče, vzdělávání či podpory zaměstnanostiJe však nutné zajistit přísné standardy, kontrolu kvality a ochranu osobních dat. Mezinárodní zkušenosti ukazují, že špatně nastavený outsourcing může vést ke korupci nebo rozkladu klíčových státních funkcí.
Jaké reformy státní správy se aktuálně připravují?
V roce 2024 připravuje vláda několik kroků ke zefektivnění státní správy. Patří mezi ně:
- Revize agend v jednotlivých ministerstvech a zrušení duplicitních činností - Pilotní projekty na sdílení podpůrných služeb (například účetnictví a IT) mezi více úřady - Větší důraz na digitalizaci – například zavedení digitální identity, e-dokumentů a automatizace rutinních procesů - Zvažuje se také pilotní projekt na outsourcing některých podpůrných služeb ve vybraných státních institucíchKonečným cílem je snížit administrativní zátěž, zlepšit dostupnost a kvalitu služeb pro občany a zároveň udržet dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Shrnutí: Co dál s českou státní správou?
Debata o počtu úředníků a efektivitě státní správy není jen otázkou čísel, ale i kvality veřejných služeb a důvěry občanů ve stát. Výroky Renaty Vesecké znovu otevřely otázku, zda je současný model státní správy optimální a zda by část agend nemohla být efektivněji zajišťována mimo státní sektor.
Statistiky ukazují, že Česko sice v evropském měřítku nevyčnívá celkovým počtem státních zaměstnanců, ale v některých oblastech dochází k neefektivnímu růstu administrativy. Modernizace, digitalizace a případné zapojení soukromého sektoru může přinést úspory i zlepšení služeb, avšak za předpokladu pečlivé kontroly a jasně nastavených pravidel.
Budoucnost státní správy závisí na odvaze řešit citlivá témata, ochotě inovovat a schopnosti najít rovnováhu mezi úsporami a kvalitou služeb. Odpověď na otázku, zda je úředníků skutečně "přehršel", není jednoduchá – bude záležet na ochotě politické reprezentace i celé společnosti hledat funkční a moderní model veřejné správy.
