V posledních měsících se zvyšuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem. V zákulisí americké politiky se přitom objevují klíčoví poradci, kteří mají zásadní vliv na strategii Bílého domu vůči Teheránu. Jedním z nich je i zkušený bezpečnostní expert, jenž radil Donaldu Trumpovi během jeho prezidentství. Podle nedávných informací tento poradce očekává, že USA budou muset v dohledné době rozhodnout o velmi nebezpečné vojenské operaci v oblasti Blízkého východu. Jaké jsou okolnosti této situace, co může takové rozhodnutí znamenat a jaký je širší kontext vztahů mezi USA a Íránem? Podívejme se na téma podrobněji.
Kdo je Trumpův poradce pro Írán a proč je jeho hlas důležitý?
Donald Trump během svého prezidentství (2017–2021) zásadně změnil kurz americké politiky vůči Íránu. Klíčovým architektem této politiky byl John R. Bolton, někdejší poradce pro národní bezpečnost. Bolton je známý svým jestřábím postojem vůči Íránu a dlouhodobě prosazuje tvrdé sankce i možnost vojenského zásahu. V roce 2018 sehrál zásadní roli při rozhodnutí odstoupit od jaderné dohody s Íránem (JCPOA).
Boltonova slova o „velmi nebezpečné operaci“ nejsou náhodná. Podle informací z června 2024 se Bolton a další experti domnívají, že situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy může být vojenský zásah na stole. Bolton v několika rozhovorech pro americká média zmínil, že „čas diplomatických řešení rychle ubíhá“ a že „USA musí být připraveny jednat.“
Jeho hlas má váhu nejen kvůli minulosti v Bílém domě, ale i díky kontaktům v bezpečnostních strukturách, armádě a v think-tancích jako American Enterprise Institute. Boltonova doporučení opakovaně zaznívají ve veřejné debatě a ovlivňují postoje Republikánské strany.
Současné napětí: Proč může být vojenská operace na spadnutí?
Napětí mezi USA a Íránem v roce 2024 dosáhlo nejvyšší úrovně od ledna 2020, kdy byl v iráckém Bagdádu zabit íránský generál Kásim Sulejmání. Aktuální spouštěče konfliktu zahrnují:
- Útoky proíránských milic na americké základny v Iráku a Sýrii, které od ledna 2024 zabily 7 amerických vojáků a zranily přes 40 dalších. - Pokračující íránský jaderný program: Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) má Írán nyní zásoby obohaceného uranu, které by stačily na výrobu až tří jaderných hlavic. - Podpora hnutí Hizballáh a Hútíů v Jemenu, jež ohrožují americké a spojenecké zájmy v regionu. - Incidenty v Hormuzském průlivu, kde íránské lodě od května 2024 několikrát zastavily či zadržely západní ropné tankery.Zpravodajské služby USA upozorňují, že íránské revoluční gardy zvyšují připravenost svého raketového arzenálu a přesouvají bezpilotní letouny blíže k americkým základen v Perském zálivu. V květnu 2024 Pentagon schválil přesun dvou letadlových lodí a strategických bombardérů B-52 do oblasti.
Jak by mohla vypadat „velmi nebezpečná operace“?
Pro poradce typu Boltona „velmi nebezpečná operace“ znamená nejen cílený útok na íránské jaderné zařízení, ale i širší akci proti vojenským a infrastrukturním cílům. V minulosti Pentagon připravil několik scénářů:
- Precizní letecké údery na jaderné komplexy v Natanzu, Fordu a Araku. - Zničení infrastrukturních uzlů – například energetických rozvoden či komunikačních center. - Kybernetické útoky, podobné operaci Stuxnet v roce 2010, která výrazně zpomalila íránský jaderný program. - Eventuální pozemní operace v případě odvety ze strany Íránu a jeho spojenců.Američtí experti však varují, že jakýkoli vojenský zásah by mohl vést k rozšíření konfliktu v celém regionu a ovlivnit světové ceny ropy. Podle analýzy agentury Bloomberg by uzavření Hormuzského průlivu mohlo zvýšit ceny ropy až o 50 % během několika dnů.
Následující tabulka ukazuje srovnání možných scénářů zásahu podle rizika a dopadů:
| Scénář | Riziko pro USA | Dopad na Írán | Možná reakce Teheránu |
|---|---|---|---|
| Letecké údery na jaderná zařízení | Vysoké | Destrukce jaderných kapacit | Raketové útoky na americké základny, blokáda Hormuzu |
| Kybernetický útok | Střední | Zpomalení programu, menší civilní dopady | Kybernetická odveta, sabotáže v zahraničí |
| Rozsáhlá pozemní operace | Velmi vysoké | Vojenské oslabení režimu | Válka v regionu, útoky na spojence |
Jak reagují spojenci USA a mezinárodní komunita?
Postoj mezinárodního společenství je rozdělený. Evropské státy, zejména Německo, Francie a Velká Británie, stále prosazují diplomatické řešení a obnovu jaderné dohody JCPOA. Francouzský prezident Emmanuel Macron v květnu 2024 varoval, že vojenská operace by mohla „destabilizovat celý Blízký východ na roky dopředu.“
Izrael, naopak, opakovaně upozorňuje na nebezpečí, které představuje íránský jaderný program. Podle dubnové zprávy izraelské rozvědky Mossad je Írán „pouhých několik měsíců“ od schopnosti vyrobit jadernou zbraň. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v červnu 2024 uvedl, že „Izrael bude jednat sám, pokud to bude nutné.“ Izrael také v posledních měsících provedl několik tajných operací na území Íránu.
Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty jsou naopak opatrné, protože by byly v případě konfliktu vystaveny přímé odvetě íránských balistických raket.
Podle průzkumu Pew Research Center z března 2024 podporuje vojenský zásah proti Íránu pouze 37 % Američanů, zatímco 53 % upřednostňuje diplomatický tlak a sankce. Ve Spojených státech tedy není jednoznačná podpora pro razantní kroky.
Jaké jsou možné důsledky vojenské operace proti Íránu?
Vojenský zásah by měl rozsáhlé důsledky nejen pro Írán, ale i pro celý svět. Mezi nejzávažnější patří:
1. $1: Hormuzským průlivem, který Írán může uzavřít, prochází až 21 milionů barelů ropy denně, což je zhruba 20 % světové spotřeby. Jakékoliv narušení by vedlo k prudkému růstu cen paliv i inflačním tlakům po celém světě. 2. $1: Zkušenosti z války v Iráku i Sýrii ukazují, že útoky na infrastrukturu často vedou k úniku civilistů. OSN už nyní varuje před možností masového exodu z Íránu a sousedních států. 3. $1: Írán má rozsáhlou síť spojenců – od Hizballáhu v Libanonu po milice v Iráku a Sýrii. Tyto skupiny už v minulosti útočily na americké cíle i evropské zájmy. V případě útoku není vyloučena vlna teroristických atentátů v Evropě i USA. 4. $1: Historie ukazuje, že vojenské zásahy často jen dočasně zpomalí, ale nezastaví jaderné ambice zemí jako Írán. Izrael například bombardoval jaderný reaktor v Iráku v roce 1981, ale Saddám Husajn pokračoval ve vývoji skrytě dál.Shrnutí: Jaké jsou vyhlídky a co čekat dále?
Role poradců typu Johna Boltona ukazuje, že americká politika vůči Íránu není pouze otázkou administrativy, ale i dlouhodobé strategie, ve které mají významní experti mimořádný vliv. Očekávání „velmi nebezpečné operace“ signalizuje, že Spojené státy mohou v nejbližších měsících přistoupit k zásahu, pokud diplomatické tlaky selžou.
Situace je extrémně křehká: na jedné straně stojí snaha zabránit jadernému Íránu, na druhé straně obavy z regionální války a globálních ekonomických dopadů. Pokud dojde k vojenské operaci, bude mít zásadní dopad nejen pro Blízký východ, ale pro celý svět.
