Válka v Gaze, která vypukla v říjnu 2023 po útoku Hamásu na Izrael, změnila tvář Blízkého východu a ovlivňuje geopolitiku celého světa. Zatímco se mnozí upínají k americkým prezidentským volbám a osobnostem jako Donald Trump, skutečný klíč k ukončení konfliktu už dávno neleží v Bílém domě. Stále více analytiků upozorňuje: o tom, kdy válka skončí, rozhodne Írán. Proč se Teherán stal hlavním hráčem, jaké má nástroje k ovlivnění vývoje a co to znamená pro budoucnost regionu i globální bezpečnost?
Írán: Tichý režisér konfliktu v Gaze
Íránský vliv v palestinsko-izraelském konfliktu není ničím novým, ale v posledních měsících nabývá zcela nové intenzity. Írán je dlouhodobým podporovatelem radikálního hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, a také libanonského Hizballáhu, jenž ohrožuje Izrael ze severu. Už v roce 2022 přiznali představitelé Hamásu, že ročně získávají od Íránu na 70 milionů dolarů jen na financování vojenských operací. V dubnu 2024 pak íránský prezident Ebráhím Raísí přímo vyzval k „úplné mobilizaci muslimského světa na obranu Gazy“.
Íránská strategie je promyšlená: místo přímé intervence sází na tzv. proxy války. Podporou svých spojenců v Gaze, Libanonu, Jemenu i Iráku dokáže Teherán destabilizovat celý region a vyvíjet tlak na Izrael i jeho západní partnery. Podle dat Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) má Írán v současnosti pod kontrolou přes 150 000 bojovníků v různých milicích mimo své území.
Americká politika: Proč už Washington nerozhoduje sám
Za posledních dvacet let byl Blízký východ arénou, kde se střetávaly zájmy USA, Ruska, Íránu a Turecka. S odchodem amerických vojsk z Iráku a Sýrie a po sérii neúspěšných mírových iniciativ se však role Spojených států oslabuje. Přestože prezident Joe Biden poslal do regionu letadlové lodě a opakovaně deklaroval podporu Izraeli, jeho schopnost skutečně ovlivnit dění v Gaze je omezená. Donald Trump sice během svého působení v Bílém domě uzavřel tzv. Abrahámovy dohody a přiměl několik arabských zemí k normalizaci vztahů s Izraelem, ale na skutečné ukončení palestinsko-izraelského konfliktu to nestačilo.
V roce 2023 americký Kongres schválil Izraeli vojenskou pomoc ve výši 14,3 miliardy dolarů. Přesto se ukazuje, že bez souhlasu Íránu a jeho spojenců nelze dosáhnout klidu zbraní. Teherán má v rukou páky, kterými může situaci v Gaze nejen eskalovat, ale i brzdit. Právě proto se pozornost světových mocností přesouvá od Washingtonu k Teheránu.
Jak Írán ovlivňuje vývoj války: konkrétní příklady
Íránský vliv je patrný nejen v politické rovině, ale i přímo na bojištích. V lednu 2024 byl odhalen masivní přesun íránských zbraní do Gazy – podle izraelské armády šlo o stovky raket a bezpilotních letounů. Írán také aktivně podporuje jemenští Hútíové, kteří od listopadu 2023 napadají lodě v Rudém moři a ohrožují tak globální obchod. Každý útok na izraelské území nebo západní cíle v regionu nese nepřímý podpis Teheránu.
Důkazem síly íránského vlivu byla i odvetná operace v dubnu 2024, kdy Írán poprvé v historii přímo zaútočil na Izrael více než 300 drony a raketami. Izrael, podpořený USA a dalšími spojenci, sice většinu střel zneškodnil, ale ukázalo se, že eskalace války může přijít kdykoli a nemusí záviset na rozhodnutí v Tel Avivu nebo Washingtonu.
| Aktér | Podpora Hamásu/Hizballáhu | Možnost ovlivnit válku | Roční vojenská pomoc |
|---|---|---|---|
| USA | Ne | Omezená (diplomacie, vojenská pomoc Izraeli) | 14,3 mld. USD (Izrael, 2023) |
| Írán | Ano | Vysoká (proxy války, přímé útoky, zbrojení) | cca 1 mld. USD (milice v regionu, odhad IISS) |
| Rusko | Ne | Střední (diplomacie, zbraně pro Sýrii, vazby na Írán) | cca 500 mil. USD (Sýrie, 2022) |
Diplomacie v rukou Teheránu: Co chce Írán získat
Írán hraje v konfliktu dvojí hru. Na jedné straně deklaruje podporu „utlačovaným Palestincům“, na druhé straně využívá válku v Gaze jako nástroj k posílení svého vlivu v regionu a získání výhod v jednání s USA a Evropou. Podle analytiků z think-tanku Carnegie Middle East Center je hlavním cílem Íránu:
- Zabránit normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. - Oslabit vliv USA na Blízkém východě. - Posílit postavení svých spojeneckých skupin v Sýrii, Libanonu, Iráku a Jemenu.Zároveň Írán využívá válku k vyjednávání o svém jaderném programu a ke snaze o zmírnění západních sankcí. Íránská diplomacie se v roce 2024 výrazně aktivizovala – během prvních čtyř měsíců roku podnikli íránští ministři zahraničí přes 20 oficiálních návštěv v zemích regionu.
Rizika další eskalace: Co může rozhodnout o konci konfliktu?
Zatímco svět doufá v diplomatické řešení, reálné riziko další eskalace je vysoké. Pokud by Írán dal zelenou Hizballáhu k masivnímu útoku na Izrael nebo zesílil podporu Hútíům v Rudém moři, konflikt by mohl přerůst v otevřenou regionální válku. Podle izraelských zdrojů je v Libanonu rozmístěno přes 100 000 raket Hizballáhu, schopných zasáhnout prakticky celé izraelské území.
Na druhou stranu, pokud Teherán usoudí, že další boj už neprospívá jeho zájmům (například kvůli rostoucím vnitřním problémům – inflace v Íránu v roce 2023 dosáhla 45 %), může své spojence přimět k příměří. O průběhu a výsledku války tak skutečně rozhoduje spíš Írán než kterékoliv volby v USA. Potvrzuje to i fakt, že většina příměří a klidů zbraní v regionu byla v minulosti vyjednána s pomocí Teheránu, nikoli Washingtonu.
Budoucnost regionu: Jak může vypadat poválečné uspořádání
O tom, jaká bude budoucnost Gazy i širšího Blízkého východu, rozhodne především ochota Íránu změnit svou strategii. Pokud se Teherán rozhodne stáhnout podporu militantním skupinám a zaměří se na ekonomickou spolupráci, může region zažít období stability. V opačném případě hrozí opakování „války v zastoupení“ na dalších frontách.
Podle zprávy OSN z dubna 2024 už válka v Gaze vyvolala největší humanitární krizi v oblasti za posledních 20 let – 1,9 milionu lidí bylo nuceno opustit své domovy a 70 % infrastruktury v Gaze je zničeno. Rekonstrukce si podle odhadů Světové banky vyžádá minimálně 15 miliard dolarů a potrvá desítky let.
Shrnutí: Proč je rozhodnutí Íránu klíčové pro konec války
Ačkoliv se v médiích stále často skloňuje role Spojených států a osobností typu Donalda Trumpa, realita je mnohem složitější. Írán se díky své síti spojenců a schopnosti destabilizovat celý region stal skutečným rozhodujícím hráčem. O tom, kdy a jak válka v Gaze skončí, bude nejspíše rozhodovat právě Teherán – ať už prostřednictvím diplomatických kanálů, nebo další eskalací.
Pro Evropu i Česko z toho plyne jasné poučení: pokud chceme předejít dalším vlnám migrace, energetickým šokům nebo bezpečnostním hrozbám, musíme věnovat vývoji v Íránu mnohem větší pozornost než dosud. Zatím není jasné, zda Teherán sáhne po míru, nebo po další válce. Jisté ale je, že právě tam se dnes rodí budoucnost Blízkého východu.
