Babiš kritizuje marže na benzinkách: Jaký dopad to má?

Marže na benzinkách nejsou adekvátní, řekl Babiš. Vláda jednala pět hodin: Co znamenají spory o ceny pohonných hmot pro české řidiče?

Ceny pohonných hmot jsou tématem, které pravidelně rozděluje českou společnost i politickou scénu. V posledních týdnech se debaty opět rozhořely naplno po výroku bývalého premiéra Andreje Babiše, který označil marže na čerpacích stanicích za „neadekvátní“ a postavil se do role ochránce motoristů. Vláda na to reagovala mimořádným jednáním, které se protáhlo na bezmála pět hodin. Proč je otázka marží na benzinkách tak žhavá, jaká jsou fakta a co z toho plyne pro české spotřebitele? Podívejme se na celou problematiku detailněji.

Co jsou marže na benzinkách a proč jsou klíčové?

Marže na čerpacích stanicích představují rozdíl mezi nákupní cenou pohonných hmot (tedy cenou, za kterou je obchodník nakoupí od distributora nebo rafinérie) a konečnou cenou pro zákazníka. Tato marže musí pokrýt nejen zisk provozovatele, ale také veškeré provozní náklady čerpací stanice – od mezd zaměstnanců, přes náklady na energie a údržbu, až po poplatky za služby a technologie.

Podle údajů Ministerstva financí ČR se průměrná marže na litr benzinu v roce 2023 pohybovala kolem 1,70 Kč, u nafty pak kolem 1,85 Kč. Přestože se tyto částky mohou zdát malé, v součtu za celou republiku jde o miliardové obraty. Pro srovnání, v roce 2021 byly průměrné marže ještě nižší – u benzinu 1,45 Kč, u nafty 1,60 Kč.

Marže ovšem tvoří pouze zlomek finální ceny. Klíčovou roli hrají také daně (DPH a spotřební daň), které dohromady tvoří až 55 % ceny pohonných hmot v Česku. Podle dat Evropské komise je ČR v průměru v rámci EU, pokud jde o celkovou výši zdanění pohonných hmot.

Babišova kritika: Politický tah, nebo relevantní téma?

Výrok Andreje Babiše o „neadekvátních maržích“ přišel v době, kdy ceny pohonných hmot přesáhly na některých místech 42 Kč za litr benzínu Natural 95 a 39 Kč za litr nafty. Babiš, který je známý svým populistickým stylem, obvinil provozovatele čerpacích stanic z „neopodstatněného navyšování cen“ a vyzval vládu k zásahu.

Je však jeho kritika oprávněná? Podle analýzy České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) z června 2024 tvoří samotná obchodní marže v průměru pouze 4-5 % z konečné ceny pohonných hmot. Zároveň je potřeba si uvědomit, že většina čerpacích stanic v ČR jsou malé a střední podniky, které musí čelit nejen vysoké konkurenci, ale i rostoucím nákladům na provoz. Navíc ziskovost prodejců je dlouhodobě pod tlakem – podle společnosti CCS je reálný čistý zisk z jednoho litru často nižší než 1 Kč po odečtení všech nákladů.

V rámci Evropy jsou české marže spíše podprůměrné. Například v Rakousku dosahuje marže v roce 2024 průměrně 2,1 Kč na litr, v Německu dokonce přes 2,5 Kč na litr.

Pětihodinové jednání vlády: Co se skutečně řešilo?

Na základě Babišovy kritiky a tlaku veřejnosti svolala vláda mimořádné jednání, které trvalo bezmála pět hodin. Zúčastnili se jej zástupci Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Českého statistického úřadu, ale také zástupci petrolejářů, malých čerpacích stanic a spotřebitelských organizací.

Podle informací z jednání vláda zatím nepřistoupí k žádným plošným opatřením, ale zadala Ministerstvu financí analýzu vývoje marží a prověření možnosti zpřísněné kontroly obchodních praktik. Premiér Petr Fiala zároveň zdůraznil, že většinu ceny tvoří daně a světové ceny ropy, nikoliv marže samotných stanic.

Kdo skutečně vydělává na drahém benzinu? Přehledná tabulka

Pro lepší přehled uvádíme rozložení průměrné ceny litru benzínu Natural 95 v ČR v červnu 2024 (při průměrné ceně 41,70 Kč/l):

Z tabulky je zřejmé, že marže čerpacích stanic tvoří pouze malou část výsledné ceny. Největší výnos plyne státu na daních a světovým obchodníkům s ropou.

Jaké jsou trendy a výhled do budoucna?

Ceny pohonných hmot jsou ovlivňovány řadou faktorů: světovými cenami ropy, kurzem koruny k dolaru, poptávkou v letní sezoně i geopolitickými vlivy. V roce 2023 došlo k několika prudkým výkyvům kvůli válce na Ukrajině a omezení dodávek z Ruska. V roce 2024 se situace částečně stabilizovala, ale ceny zůstávají vysoké.

Podle predikcí ČAPPO a Ministerstva průmyslu a obchodu lze v druhé polovině roku očekávat spíše mírné zlevňování, pokud nedojde k dalšímu dramatickému nárůstu světové ceny ropy. Očekává se, že průměrná cena benzínu v ČR by mohla klesnout pod 40 Kč/litr, což by znamenalo návrat na úroveň z jara 2023.

Důležitým trendem je také rozšiřování sítě čerpacích stanic s alternativními palivy – CNG, LPG i elektromobily. Podle dat Svazu obchodu a cestovního ruchu se počet stanic s nabíjecími stojany v roce 2024 zvýšil na 560, což je meziroční nárůst o 17 %. Roste i zájem o biopaliva a další ekologičtější alternativy.

Jak by mohl stát zasáhnout a co by to znamenalo pro řidiče?

Možností, jak ovlivnit cenu pohonných hmot, má stát několik. Nejčastěji diskutované jsou:

Zatímco některé země (například Maďarsko nebo Slovensko) v minulosti k regulaci přistoupily, ve většině států EU je trh s pohonnými hmotami otevřený a stát pouze nepřímo ovlivňuje cenu přes daně a poplatky. V ČR je zatím preferována cesta kontroly a transparentnosti, nikoli přímé regulace.

Shrnutí: Co plyne z diskuse o maržích na benzinkách?

Debata o „neadekvátních maržích“ na čerpacích stanicích je z velké části politická, přičemž fakta ukazují, že samotné marže tvoří jen zlomek konečné ceny pohonných hmot. Podstatně větší část ceny plyne ze zdanění a světových tržních podmínek. Pokud by vláda skutečně chtěla výrazně zlevnit benzin a naftu, musela by sáhnout především do oblasti daní – což je ale pro státní rozpočet bolestivý krok.

Celá diskuse ukazuje, jak citlivé je téma pohonných hmot v Česku, kde je automobil pro většinu domácností stále klíčovým dopravním prostředkem. Výroky politiků ovlivňují veřejné mínění, ale řešení musí vycházet z reálných dat a s ohledem na širší ekonomické dopady.

FAQ