Afghánistán zahájil údery proti pákistánské armádě podél společné hranice: Nová eskalace a její dopady
Začátkem roku 2024 došlo k dalšímu zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem. V reakci na incidenty podél více než 2 600 km dlouhé společné hranice zahájily afghánské ozbrojené složky ozbrojené útoky na pozice pákistánské armády. Tento vývoj představuje zásadní posun v regionální bezpečnostní situaci a má potenciál ovlivnit nejen obě země, ale i širší geopolitické uspořádání v jižní Asii.
V tomto článku se podrobně podíváme na příčiny a průběh nových afghánských úderů, analyzujeme jejich dopady na civilní obyvatelstvo i mezinárodní vztahy a nabídneme srovnání s minulými incidenty v tomto hraničním pásmu. Zaměříme se také na možné scénáře dalšího vývoje a odpovíme na nejčastější otázky, které se kolem této vyhrocené situace vznášejí.
Kořeny napětí: Proč Afghánistán útočí na pákistánské pozice?
Na první pohled může současná eskalace působit překvapivě, ale napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem má dlouhé historické kořeny. Jedním z hlavních problémů je tzv. Durandova linie – hranice vytyčená Britským impériem v roce 1893, kterou Afghánistán nikdy oficiálně neuznal. Linie rozděluje paštúnské území a je častým zdrojem sporů a přeshraničních střetů.
V poslední době vyvrcholily spory ohledně pohybu militantních skupin, především pákistánského Talibanu (TTP), který využívá afghánské území jako útočiště pro útoky na Pákistán. Naopak afghánské úřady obviňují Pákistán z podpory různých islamistických frakcí a z narušování afghánské suverenity prostřednictvím leteckých útoků.
Velký zlom nastal v polovině března 2024, kdy došlo k několika přeshraničním incidentům. Afghánské ozbrojené složky odpověděly na opakovaná narušení hraničních kontrolních stanovišť a podle dostupných zpráv provedly v odvetě několik minometných a raketových úderů na pozice pákistánské armády v oblasti Chaman–Spin Boldak, kde se kříží významné obchodní a dopravní trasy.
Průběh a rozsah útoků: Co se skutečně stalo?
Podle informací agentury Reuters a místních médií začaly afghánské údery v noci z 17. na 18. března 2024. První zásahy byly hlášeny v okresech poblíž měst Chaman (Pákistán) a Spin Boldak (Afghánistán). Zprávy z místa uvádějí, že bylo použito jak ručních zbraní, tak těžké dělostřelectvo a minomety.
Během prvních 48 hodin bylo podle pákistánských úřadů zaznamenáno nejméně 5 přímých útoků na vojenské stanoviště, přičemž došlo ke zranění 12 pákistánských vojáků a 3 civilistů. Afghánská strana tvrdí, že odpovídala na předchozí střelbu z pákistánské strany, která měla za následek smrt dvou afghánských hraničářů.
Kromě přímých bojů došlo i k uzavření několika klíčových hraničních přechodů. Podle údajů Human Rights Watch bylo během dvou dnů zablokováno více než 9 000 lidí, kteří se snažili překročit hranici z humanitárních či obchodních důvodů. Odhaduje se, že denně překračuje hranici v oblasti Chaman–Spin Boldak až 16 000 osob, což má značný dopad na obě ekonomiky i na běžný život obyvatelstva.
Dopady na civilní obyvatelstvo a ekonomiku
Kromě vojenských ztrát mají střety zásadní vliv na život tisíců civilistů v pohraničních oblastech. Uzavření hraničních přechodů znamená okamžité přerušení zásobování potravinami, léčivy a dalšími nezbytnými potřebami. Mnoho rodin žijících na obou stranách hranice je navíc přímo závislých na přeshraničním obchodu.
Podle OSN žije v pásmu do 10 km od hranice více než 3,5 milionu lidí. Přibližně 25 % z nich je přímo ekonomicky závislých na přeshraničním pohybu a obchodu. Situaci komplikuje i fakt, že v posledních měsících došlo kvůli deportacím z Pákistánu k návratu více než 600 000 afghánských uprchlíků, kteří se často ocitli v provizorních podmínkách bez základní infrastruktury.
Jedním z konkrétních příkladů je město Chaman, kde podle údajů místní obchodní komory přišlo během tří dnů uzavření hranice až 70 % obchodníků o veškeré tržby. Podobně v afghánském Spin Boldaku vzrostly ceny základních potravin až o 30 % v průběhu jediného týdne.
Reakce mezinárodního společenství a regionální dopady
Vyhrocení situace nezůstalo bez povšimnutí hlavních regionálních a globálních aktérů. OSN, Evropská unie i Spojené státy vyjádřily znepokojení nad narůstajícím násilím a vyzvaly obě strany ke zdrženlivosti. Zvláštní vyslanec OSN pro Afghánistán Roza Otunbajevová zdůraznila, že "další eskalace může mít katastrofální humanitární důsledky v regionu, kde už nyní trpí více než 23 milionů lidí nedostatkem potravin".
Indie, tradiční regionální rival Pákistánu, vyjádřila podporu mírovému řešení, ale zároveň posílila bezpečnostní opatření na svých vlastních hranicích. Írán, který také sousedí s Afghánistánem, posílil hraniční hlídky a varoval před rizikem šíření konfliktu.
Z hlediska širších geopolitických dopadů je významné, že incidenty podél afghánsko-pákistánské hranice přicházejí v době, kdy v regionu dochází k přesunu zájmů velmocí. Po odchodu amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021 se rovnováha sil změnila a žádná ze sousedních zemí nechce riskovat přímé zapojení do ozbrojeného konfliktu.
Srovnání s předchozími incidenty a možný další vývoj
Podobné hraniční incidenty nejsou v této oblasti ničím novým. Od roku 2007 došlo podle údajů organizace International Crisis Group k více než 60 vážným ozbrojeným střetům mezi afghánskými a pákistánskými silami. V posledních pěti letech se však četnost i intenzita těchto incidentů zvyšuje. Pro lepší přehled nabízíme srovnávací tabulku:
| Rok | Počet vážných incidentů | Uzavření hranice (dnů/rok) | Počet obětí (odhady) |
|---|---|---|---|
| 2018 | 7 | 12 | 35 |
| 2020 | 10 | 18 | 53 |
| 2022 | 14 | 29 | 68 |
| 2024 (do března) | 5 | 8 | 19 |
Z tabulky je patrné, že i když letošní incidenty nejsou co do počtu zatím rekordní, jejich intenzita a dopad na civilní obyvatelstvo jsou značné. Navíc se poprvé od roku 2007 objevily přímé údery afghánských sil na pákistánská vojenská stanoviště, což představuje výraznou eskalaci.
Co se týče dalšího vývoje, experti očekávají, že pokud nedojde k diplomatickému urovnání, může se situace dále zhoršovat. Riziko představuje zejména možnost, že se do konfliktu zapojí další militantní skupiny, které operují v pohraničních oblastech.
Možná řešení a scénáře dalšího vývoje
Řešení současné krize není jednoduché a vyžaduje koordinovanou mezinárodní diplomacii. K nejčastěji diskutovaným možnostem patří:
- Zřízení neutrálních pozorovatelských týmů OSN, které by monitorovaly pohyb na hranici a pomáhaly při vyšetřování incidentů. - Obnovení dialogu mezi vládami obou zemí za přítomnosti zástupců regionálních mocností, jako jsou Čína a Rusko. - Finanční a logistická podpora pro civilní obyvatelstvo v pohraničních oblastech, která by zmírnila humanitární dopady konfliktu. - Dlouhodobě pak revize pohraničních dohod a případné hledání kompromisního řešení statusu Durandovy linie.Nicméně jak ukazuje zkušenost z minulých let, dosažení trvalého míru bude vyžadovat nejen politickou vůli na obou stranách, ale také mezinárodní tlak a podporu.
Závěr
Nedávné afghánské údery proti pákistánské armádě podél společné hranice znovu ukázaly křehkost situace v regionu. Konflikt má dalekosáhlé dopady na bezpečnost, ekonomiku i každodenní život milionů lidí. Historické resentimenty, nejasná hranice a přítomnost militantních skupin vytvářejí nebezpečnou směs, která může kdykoliv explodovat v širší střet.
V tuto chvíli je klíčové, aby mezinárodní společenství napomohlo dialogu a zajištění humanitární pomoci. Další vývoj bude záviset nejen na rozhodnutích vlád v Kábulu a Islámábádu, ale také na ochotě regionálních mocností přispět k uvolnění napětí.
